Harry Potter and Deathly Hallows - britská obálka, vydání pro dospělé | foto: archiv

Za měsíc bude s Harry Potterem konec

  • 6
Ta kniha se čte ve čtyřiašedesáti jazycích a od roku 1997, kdy vyšla ve skromném nákladu první část, zmizelo z pultů přes 320 milionů výtisků. Půlnoc na 21. července přinese poslední díl.

Nejslavnější příběh dneška, sedmidílná série o Harrym Potterovi, za necelý měsíc skončí. Fanoušci odpočítávají dny, hodiny, minuty i vteřiny. Zbytek čeká, až se mánie přežene. Ale jedno nelze Joanne K. Rowlingové upřít: v éře obrazů a rychlých informací uspěla s něčím tak staromódním a z podstaty pomalým, jako je kniha.

Z knih Potter pronikl do filmů, na poštovní známky, koncerty, dětské tábory, maškarní bály. Na Floridě vzniká Potterland a v Británii rodiče lamentují nad obnaženými fotografiemi hereckého představitele Daniela Radcliffa. Mluví o něm geniální fyzik Stephen Hawking i francouzský historik středověku Jacques Le Goff. Jistě, jsou lidé, kterým je Potterův osud srdečně jedno, ale existuje někdo, kdo o něm nikdy neslyšel?

Verze zaručeně liché
Autorka, kterou kdysi odmítlo dvanáct nakladatelů a dnes ji fanoušci familiárně oslovují Jo, patří podle časopisu Forbes mezi padesát nejmocnějších celebrit dneška. Literární legendu, kterou stvořila, uzavře po deseti letech a sedmi slíbených knihách. Pokračování už od ní nikdo čekat nemá. Anglický název Harry Potter and the Deathly Hallows se zatím do češtiny zdráhá převést i překladatel Pavel Medek.

Otázka je, zda se obsah knihy, jejíž text zná v nakladatelství několik lidí, skutečně podaří do poslední chvíle utajit. Jistý si není ani šéfredaktor nakladatelství Albatros Ondřej Müller, který objevil Pottera pro český trh. Rukama mu prošlo už několik "zaručených" verzí, z nichž se však zatím každá ukázala lichou.

Zatímco filmy kolují na internetu v den své premiéry, v případě premiér knižních Potterů ta samozřejmost dosud nenastala - až na pár komických excesů s knihkupci, kteří začali knihu prodávat o několik dnů dřív, nenadálých hromadných sázek na smrt ředitele bradavické školy Albuse Brumbála či s dvěma mladíky, kteří ukradený výtisk nabízeli bulvárnímu listu a mávali přitom falešnou pistolkou.

Ano, jsou tu bezpečnostní opatření, která knižní trh nepamatuje. Ale možná je za tím i něco víc - mimořádná soudržnost těch, kteří Harryho příběhy čtou. Fandovské stránky The Leaky Cauldron začaly už tři měsíce před oficiálním vydáním sedmé knihy důrazně varovat všechny "práskače", kteří hodlají předčasně vyzradit děj - prý už si na ně brousí zuby Rowlingové právníci...

"A pokud jste náhodou ten chlapík, co 16. července 2005 vykřikoval minutu po půlnoci u knihkupectví, že Snape zabil Brumbála, raději se kliďte. A my vám neublížíme. Ale vážně: už jsme téměř na konci, tak se ujistěme, že respektujeme všechny další potterovské fanoušky, které můžeme. Bude to stát za to," píše redaktorka Melissa.

Rowlingová, která dohady a názory fanoušků evidentně sleduje, reagovala s povděkem: "Chtěla bych, aby se čtenáři, z nichž mnozí s Harrym vyrůstali, s ním vydali na poslední dobrodružství, aniž by předem věděli, kam je zavede."

Láska a smrt
Kam tedy povede poslední Potterovo dobrodružství? Začít má slovem Harry a skončit slovem jizva, která je symbolem spojení hlavního hrdiny s hlavním zlosynem. I když jsou autorčiny nápovědy jako obvykle sporé, je zřejmé, že s dozrávajícími čtenáři roste nejen rozsah, ale i komplikovanost díla, přibývá nejednoznačnosti, tíhy a smrti. A smrt je v názvu sedmé knihy.

Nejvíce obav budí autorčina věta, že jednu z postav "vezme na milost, ale zemřou další dvě, které původně zemřít neměly". Rowlingová je z principu proti literárním návratům a potvrdila, že Brumbál je "skutečně mrtvý". Ale je skutečně mrtvý i Harryho kmotr Sirius Black, který za podivných okolností padl v boji se Smrtijedy? Bude mezi novými oběťmi učitel Severus Snape, který má v příběhu dvojznačnou roli, obr Hagrid, či dokonce sám Harry? K tragické možnosti se přiklánějí i britští sázkaři.

Propojené osudy
Rowlingová mluví o šesté a sedmé knize série jako o propojených nádobách. Možná však zavedenou strukturu anglického školního románu pro tentokrát rozbourá. V závěru šesté knihy Harry prohlašuje, že se do Bradavic, ochromených Brumbálovou smrtí, už nevrátí. Dosáhne svých sedmnáctin, kterými vyprší magická pokrevní ochrana, kterou mu poskytoval domov mudlovských příbuzných v Zobí ulici. Čeká ho Godrikův důl, místo, kde zemřeli jeho rodiče, a samozřejmě nevyhnutelné střetnutí s Pánem zla.

Harry dospívá a mění se v muže, jenž se musí umět rozhodnout bez moudrých rádců a opatrovníků, které v předešlých knihách ztratil, zato s pomocí svých přátel, na kterých mu záleží. Schopnost cítit bolest, ale i lásku a soucit je zřejmě největší zbraň, kterou má proti úhlavnímu nepříteli lordu Voldemortovi. Ten na rozdíl od Pottera cítí snad jen chorobnou touhu po moci a neméně chorobný strach ze smrti, které ho opakovaně dohánějí k "nejtěžšímu ze všech zločinů" - vraždě.

S každou další smrtí se Voldemort přibližuje nekonečnému životu, když roztrhne svou duši a její části ukrývá v takzvaných viteálech. Ty budou existovat, i když kouzelníkovo tělo zemře, proto zničit Voldemorta znamená zničit i všechny jeho viteály. Cesta, kterou Harry podstupuje, ho však stále více poznamenává. Většina fanoušků se ptá: může a dokáže hrdina zabíjet, aniž by přitom zranil, roztrhl svou duši?

"A jeden musí zemřít rukou druhého, protože jeden nemůže žít, když druhý přežije," zní dávné proroctví profesorky Sybilly Trelawneyové, které propojilo osud Voldemorta s Potterovým. Teorie, že Harry je jedním z viteálů, a tudíž dobrovolnou obětí, je mezi čtenářskou obcí velmi častá.

Spekulace bují a za některé by se nemusela stydět ani Rowlingová, jejíž literární hra prostupuje několika žánry a údajně čítá 127 postav, z nichž některé se příběhem jen tak mihnou a o další tři díly dál sehrají klíčovou úlohu. Samozřejmě, i autorka se místy dopustí dějové krkolomnosti či nepřesnosti, ale stále dokáže ten podivuhodný svět lidí a kouzel působivě držet pohromadě.

Když začala psát, netušila prý, že je to fantasy: fanouškem tohoto žánru prý nikdy nebyla. Přitom si však nejeden čtenář všiml, že čarodějný svět je v jejích knihách mnohem živější a zajímavější než lidský. A jak uvádí sama autorka: magie je pro ni vlastně metaforou představivosti - síly, která sice nezmění, ale může projasňovat skutečnost.