Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z prestižní Turnerovy ceny se těší Chris Ofili

  9:46aktualizováno  9:46
Londýn - Letošní Turnerovu cenu, nejprestižnější britské ocenění pro výtvarné umělce do padesáti let, získal malíř Chris Ofili. Vítězství mu přineslo nejen pozornost médií, ale také šek na dvacet tisíc liber.

Od roku 1985, kdy vyhrál Howard Hodgkin, je to poprvé, co se laureátem Turnerovy ceny stal malíř. V uplynulých letech tuto trofej získali tvůrci za své instalace, videoprojekty, netradiční plastiky ( Rachel Whitereadová) či fotografie (Craigie Horsfield).
Devětadvacetiletý Ofili, jehož rodiče pocházejí z Nigérie, byl od samého počátku považován za favorita letošního ročníku soutěže, již organizuje Tate Gallery a sponzoruje komerční televize Channel 4. Britští umělci do padesáti let do ní mohou přihlásit svá díla, která vytvořili v uplynulých dvanácti měsících.
Spolu s vítězem byly do užšího výběru nominovány tři umělkyně: Tacita Deanová (32), Sam Taylorová-Woodová (31) a Cathy de Monchauxová (37). Poslední dvě jmenované zná tuzemské publikum také z výstav v Praze. Konceptuální fotografie a video Sam Taylor-Woodové byly k vidění například na letošní přehlídce mladého britského, rakouského a českého umění Close Echoes v Městské knihovně v Praze. Ve stejné instituci byla v létě vystavena velká fotografie Sam Taylor-Woodové, která je jakousi ironicky feministickou parafrází Poslední večeře od Leonarda da Vinciho. Cathy de Monchauxová pak měla dokonce samostatnou expozici v pražské Galerii Rudolfinum. Díla všech kandidátů jsou tradičně představována ještě před vyhlášením vítěze na výstavě v Tate Gallery, která potrvá až do 10. ledna.
Jedním z nejpůsobivějších děl, která tu vystavuje manchesterský rodák Chris Ofili, je mohutný obraz plačící černošky, pro nějž si vypůjčil název písně Boba Marleyho No Woman No Cry. Dílo mělo původně zachytit utrpení a bolest černochů obecně, pak se však Ofili dověděl o rasově motivované vraždě mladého černocha Stephena Lawrence. A tak do každé slzy ženy na obraze vkomponoval portrét zavražděného mladíka a práci pojal jako poctu jemu a jeho matce. Sloní trus, jejž Ofili používá coby významový, nikoli prvoplánově provokativní prvek, je tentokrát zpracován jako přívěsek náhrdelníku na krku plačící ženy.
Chris Ofili je sice figurativní malíř, ale na jeho tvorbě rozhodně není nic konvenčního. Kombinuje několik médií a v obrazech používá i další materiály: korálky, kolážové prvky, třpytivé skvrny. Podle kritiků se v něm setkává vliv londýnské Královské akademie umění s Afrikou. Vytváří barevné plochy zvláštní krásy a fascinace. Někteří odborníci přirovnávají Ofiliho k vizionářské tvorbě Williama Blakea. Autorovo dílo může mnohdy pobuřovat, šokovat, pohoršit. Například Obraz Panny Marie - který je součástí Saatchiho sbírky současného britského umění prezentované na kontroverzní výstavě Senzace loni v Královské akademii umění a nyní v berlínské galerii Hamburger Bahnhof - boří veškeré tradice a kánony. Bohyně v africkém stylu s odhaleným ňadrem z okorálkovaného sloního lejna je zasypána výstřižky z pornografických časopisů. Detailní, z nejrůznějších úhlů pořizované záběry ženských vagin tu ostře kontrastují se symbolem neposkvrněného početí.
Turnerova cena je po celou svou čtrnáctiletou historii provázena diskusemi o jejím smyslu, o pravidlech a kritériích, o jejím "elitářství" i o tom, co to je současné umění. Před třemi lety vzbudil prudkou diskusi enfant terrible britské mladé generace Damien Hirst, když vyhrál Turnerovu cenu s rozpůlenými kravami naloženými ve formaldehydu. Předloni získal cenu Douglas Gordon a loňským vítězem se stala Gilian Wearingová; tehdy se mezi nominovanými neocitl jediný muž.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Ilustrátor a karikaturista Vladimír Renčín (1941 - 2017) je autorem tisícovek...
OBRAZEM: 50 vtipů Vladimíra Renčína. Zavzpomínejte na karikaturistu

Kreslíř Vladimír Renčín, který ve věku 75 let zemřel, přispíval svými kreslenými vtipy roky také do deníku MF DNES. Přinášíme z archivu padesát jeho oblíbených...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.