přebal knihy Vzestup a pád šejdíře Radovana Kočíře

přebal knihy Vzestup a pád šejdíře Radovana Kočíře | foto: Jota

Z Krejčíře je hrdina románu. Pardon, z Kočíře

  • 3
Souběžně s podivuhodnými jihoafrickými zvraty v aféře Radovana Krejčíře přichází na český trh kniha, která se skutečností nechala inspirovat, i když ji v mnohém domýšlí. Román Vzestup a pád šejdíře Radovana Kočíře.

Nejde o parodii ani o politický krvák, i když i tak lze Kočířův příběh číst – autor Zdenek Červenka, jinak též známý afrikanista, psal svou knihu zklamán z českého politického vývoje, o jehož "normálnosti" už několik let pochybuje.

"Zklamalo mě, jak se situace v zemi, v jejíž budoucnost jsem doufal, zvrtla. Jak se zde peníze staly modlou, ospravedlněním všeho. Včetně toho, že se gangster stane hvězdou," říká Červenka.

Svou novinku charakterizuje jako "real fiction", tedy pravdivý román – žánr, kde je skutečnost dotvořena autorovou fantazií. Nedávno se o něco podobného pokusil Jan Novák s příběhem bratří Mašínových Zatím dobrý, který se stal Knihou roku.

Strach z odvety
Zdenek Červenka svůj příběh konzultoval s kriminalisty i bývalým důstojníkem rozvědky, jak však zdůrazňuje, šlo především o otázky policejní rutiny, nikoli o vyzrazování služebního tajemství. Podle svých slov zachovává údaje o ukradených stamilionech i věrohodnost cizokrajných prostředí, nicméně v příbězích postav popouští uzdu fantazii, stejně jako v některých detailech z Česka. Tam totiž Červenka už nějakou dobu nežije.

Roku 1968 z Československa emigroval, působil dlouhá léta ve Švédsku a nyní žije ve Francii. Vedl Skandinávský ústav pro Afriku a napsal bezmála třicet odborných publikací, z nichž čtyři se staly učebnicemi pro africké univerzity a jedna se dočkala filmové dokumentární verze.

Zatímco vědecké texty publikoval v zahraničí pod svým jménem, v beletrii se Červenka rozhodl před dvěma lety uvést pod pseudonymem Dennis Kane. Začal totiž psát o českém podsvětí a přátelé ho varovali, že aktéři jsou mstiví.

Uspěl hned s první románovou knihou Kuponový král o Viktoru Koženém, které se prodalo více než pět tisíc výtisků, což je v Česku hodně nadprůměrné. Následoval Škorpion o českých obchodnících se zbraněmi, kteří opatřují výzbroj teroristickým skupinám.

Červenku však zamrzelo, že čtenáři pokládají jeho díla za překlad knih anglického autora, a tak se u třetího románu o Kočířovi rozhodl odtajnit svou identitu. "Nedal jsem na rady advokáta a vyhověl nakladateli, který mě žádal, aby u české knihy bylo české jméno. Podsvětí se bojím i nadále, ale ani nakladatel nezná mou současnou adresu," podotýká Červenka.

Gangsteři a hrdinové
České události pozorně sleduje i ze zahraničí a přes mnohá rozčarování zůstává vlastencem a optimistou. "Nechci působit zatrpkle, že udílím rady," podotýká.

I proto svůj nový "depresivní příběh" odlehčuje humorem a policisty ve své knize koncipoval jako v zásadě pozitivní postavy – protipól těm, kteří jsou pozitivně vnímáni nezaslouženě, svým činům navzdory.

Knihu o vzestupu a pádu ničemy začíná scénou v Mariánských Lázních roku 1988, kde mladý vekslák Kočíř láká z turistů valuty pod příslibem výhodného kurzu a beztrestnost těží z kontaktů s policií.

Do této doby Červenka datuje i počátek Kočířova nepřátelství s neméně přičinlivým podnikatelem Františkem Chládkem (rozuměj Mrázkem), který loví důvěřivce ve stejném rajonu.

Byl to Kočíř, který dostal Chládka do vězení a dále s ním měřil síly? "Ve velkém boji podsvětí je nekonečný prostor pro fikci. Ale ta někdy není daleko od pravdy," říká Červenka.