Ve snímku Půlnoc v Paříži si Zeldu Sayre zahrála Alison Pillová, Fitzgeralda ztvárnil Tom Hiddleston. | foto: Wikimedia Commons

Z jako Zelda je kronika bouřlivé a tragické lásky dvou spisovatelů

  • 0
Vychází román Z jako Zelda, jenž líčí manželství slavného spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda a Zeldy Sayre. Spisovatelka T. A. Fowlerová příběh napsala jako román. Ale ač se nedrží reálných skutečností, zůstává věrohodnou kronikou jedné lásky jazzového věku.

Byl Scott Fitzgerald neštěstím pro Zeldu Sayre, nebo to byla naopak ona, kdo spisovatele táhl ke dnu? Verzí je mnoho, podobně jako životopisů či románů inspirovaných bouřlivým vztahem dvou nespoutaných lidí, které likvidovala vlastní bezhlavost a intenzivní touha po naprosté svobodě. Odeon vydává jeden z nejlepších titulů, které se Fitzgeraldových týkají, napsala ho T. A. Fowlerová a jmenuje se Z jako Zelda.

Americká spisovatelka Zelda Sayre

Jde o fiktivní román - byť autorka prostudovala, co se dalo, neponechala v knize nakonec autentické ani dopisy, i ty si vyfabulovala. Přesto je to velmi věrohodná kronika nejslavnější lásky jazzového věku a jejího tragického konce.

"Jako bych se ocitla uprostřed zuřivé hádky mezi těmi, které jsem si pro sebe nazvala Zeldin tým a Scottův tým. Na každého životopisce či literárního vědce, který soudí, že Zelda zničila život Scottovi, se najde jiný, přesvědčený, že Scott zničil život Zeldě," píše autorka v závěrečné poznámce.

Dokud nezbohatne

Zelda byla bezesporu živel, nejmladší ze čtyř dětí z jižanské zámožné a pruderní rodiny, nadaná tanečnice, později básnířka, sama spisovatelka. Poručíka Fitzgeralda potkala ještě za první světové války na parketu. Bylo to jiskřivé osudové setkání. Zatímco jemu bylo jasné, že tančí se ženou svého života, ona ho nechala ještě dva roky čekat, dokud nebylo jisté, že se jako spisovatel skutečně prosadí a zbohatne.

Francis Scott Fitzgerald

Vzali se týden po vydání jeho prvotiny Na prahu ráje, kde se podle všeho skutečně ocitli. "Scott a Zelda berou Ameriku útokem a žijí naplno jako postavy jeho Velkého Gatsbyho. Jsou zamilovaní, mladí, krásní, chytří, okouzlující, okázalí a bezhlaví až na hranici sebedestrukce. Život je nekonečný flám, pohyblivý svátek, a svět je arénou pro zábavu a hry," píše v doslovu ke knize Pavla Horáková.

Jenomže každý flám nakonec skončí. Fowlerová nepopisuje jen energickou newyorskou předehru, ale i cestu do Evropy, žárlivé výstupy a hádky, nakonec pobyt v sanatoriích, Scottovy dopisy z Hollywoodu, kde začal žít nový život - bez nemocné manželky. Tehdy byla hospitalizována jako schizofrenička, dnes bychom řekli, že trpěla bipolární poruchou umocněnou alkoholismem a v určité životní etapě i přemírou fyzické aktivity a vyčerpáním.

Daleko od happy endu

Fowlerová se věnuje i Zeldině nenávisti k Ernestu Hemingwayovi, byť přiznává, že se jí nepodařilo vypátrat spolehlivý zdroj, který by jejich antipatii vysvětlil. Zeldiny deníky se totiž, ačkoli z nich Scott čerpal, když psal své romány, dosud nenašly, pravděpodobně byly zničeny. Je známo, že Hemingway se jí dvořil a že Scott na něj žárlil nejenom profesně, ale záviděl mu i jeho syny - Scott se Zeldou měli dceru Scottie.

Třináct let po svatbě nechala autorka nad sklenkou koňaku říkat Sayre tato slova: "Jsem si jistá, že tě nenávidím. Už se nijak nepodobáš muži, za kterého jsem se provdala." A i když Fitzgerald je na tom podobně, nakonec oba začnou vzpomínat na New York a spisovatel končí u jasného závěru: "K čertu se vším, ty jsi má životní láska."

K happy endu má však jejich příběh daleko. On zemřel ve čtyřiačtyřiceti na infarkt, zůstaly po něm dluhy a milenka, ona ho naposledy viděla víc než rok před smrtí. Žila v té době v Alabamě u své matky. Tady Fowlerová končí, kdyby však chtěla být ještě doslovnější a tragičtější, vyprávěla by i o Zeldině konci - zemřela o osm let později při požáru nemocnice, v níž byla hospitalizována.