Roku 2002 se ve filmu xXx poprvé zjevil Vin Diesel coby zlobivý agent kaskadér Xander Cage. Za tři roky v xXx: Nové dimenzi ho nahradili jiným, teď je Diesel zpět.
Hlavní důvod, proč ho oživili, vyzradili nepřímo sami distributoři sdělením, že Dieselův rek umí „lyžovat v pralese, surfovat na motorce, porvat se ve stavu beztíže i sundat padající satelit letadlem“. Všechno ostatní je zjevně nepodstatné – jak chabé vysvětlivky, proč ho v druhém dílu vlastně pochovali, když se stále má čile k světu, tak obrovité logické díry v zápletce o zlosynech, kteří ohrožují svět prostřednictvím družic.
Série xXx zkrátka stojí na výzvě „Běžte těm hajzlům nakopat zadek a tvařte se hustě“, což adrenalinový šílenec vykoná s radostí, i kdyby mu to neuložil Samuel L. Jackson coby jeho někdejší, teď už dost vybledlý šéf a objevitel.
Do akce Diesel samozřejmě potřebuje Diesel kumpány. A v tom číhá první zrada, neboť typově se osazenstvo až příliš podobá sestavě jiné hercovy akční série Rychle a zběsile, jejíž osmý díl dorazí do našich kin v dubnu. Reklamní kolekce drsných chlapíků a mrštných slečen, pokud možno v černém od hlavy k patě nebo v miniaturních plavkách a s korektním zastoupením národností jako v OSN, nutně splývá, přitom v obou případech představují spíš sboristy, neboť Vin Diesel chce zpět své velké sólo.
A má ho mít. Režisér D. J. Caruso, tvůrce teenagerské variace na Okno do dvora jménem Disturbia, dává své hvězdě volnou ruku. Odtud vykukuje druhá zrada, protože se svalovými disciplínami Diesel zacházet umí, ale herecky, ať laškuje s kráskami, polemizuje s nadřízenými, nebo kritizuje stav světa, je to bída. Což ovšem platí takřka pro celé obsazení.
Jako na houpačce
Navíc úporná snaha vystlat dialog hláškami naráží na jejich pochybnou kvalitu; byly vousaté dřív, než Dieselovi vyrašilo na drsné tváři první chmýří. Po dvou třech slovních výlevech by leckterý divák asi rád vyměnil v podstatě nepotřebné brýle pro trojrozměrný formát za špunty do uší, které by ho chránily nikoli před lomozem, včetně tvrdé hudby, jenž k žánru patří, nýbrž před konverzačními perlami.
Zjednodušeně řečeno si film počíná jako na houpačce. Chvíli nudně tlachá, načež Diesel na lyžích či na skejtu prosviští džunglí v řízném klipu korunovaném milou pointou, který navodí správnou náladu. Jenže tempo opadne, než znovu naverbují nejprve hrdinu a on poté svůj tým spřízněných dobrodruhů; za stejnou dobu by Sedm statečných vyčistilo od banditů celé Mexiko.
Následující noční party pod filipínským nebem vytvoří vděčné kulisy k příští akci, v níž motorky kromě efektního podplouvání mořských vln poslouží jako důvtipná příruční zbraň. Vůbec se tu dbá na starou dobrou pěstní školu, včetně špičkových bojových umění. Ale pak se opět čeká, než se parta propovídá k pohledné jízdě mezi kamiony, k finální přestřelce či k leteckým parádičkám.
xXx: Návrat Xandera Cage se zkrátka každou chvíli láme ve dvě různé poloviny. Dokud provozuje kaskadérskou gymnastiku ve stylu parkuru z YouTube, odevzdává žánru, co mu patří. Kdežto zbytek představuje mateřskou školu filmových řemesel. Jistěže se od akční podívané nečeká výjimečná duchaplnost, nicméně alespoň padouchův posedlý monolog nebo motiv zrady na nejvyšších místech už by se měly zakázat dodatkem k ústavě.
A rozumný divák si jde do šatny pro kabát dřív, než vypuknou pospolitá objetí, dovětky, nečekaná odhalení a vůbec celý balast, jenž dělá dobré akci špatné alibi.
