Důležitou součástí vaší hudby je kultura Aboriginců. Myslíte, že tomu budou lidé ve středu Evropy rozumět?
Myslím, že hodně Evropanů se o Austrálii a Aborigince zajímá. Jestli tomu porozumí? Nejsem si tím jistý. Ale upřímně, někteří lidé v Evropě se v otázkách naší kultury vzdělávají víc než mnozí Australané.
Oproti Americe nebo samozřejmě Austrálii v Evropě nehrajete tak často. Jak se na tuto část turné těšíte?
Někdy před pěti lety jsem tu odehrál docela dost show, ale do střední a východní Evropy jsem moc nezavítal, v Praze jsem poprvé vystupoval až loni. Byl to krásný koncert, moc jsem si to užil. Těším se, že budu zase s českým publikem sdílet tu energii a kouzlo.
A reagují tu lidé na vaši muziku stejně jako v Austrálii, nebo je to jiné?
Samozřejmě, že nějaké kulturní rozdíly se najdou, ale z velké části je to hodně podobné. Jako umělec mám ohromné štěstí, protože na moje koncerty chodí skvělí lidé. Lidé, kteří by rádi změnili svět v lepší místo. Takže samé pozitivní vibrace.
Co tedy můžeme od koncertu na Colours of Ostrava čekat? Máte festivalové sety nějak odlišené?
Zatím nemůžu říct s jistotou, co vše budeme hrát. Přijedu s kapelou, ale někdy budu na pódiu sám. Očekávejte hodně energie a zábavy.
Vaše hudba je docela obtížně zařaditelná. Je to jen mix stylů, nebo víte, jak byste se žánrově popsal?
To lze těžko říct. Je tam opravdu trochu ode všeho.
Rozhodně ve vaší hudbě slyším velký vliv reggae. Potom ovšem hrajete hymnu tohoto žánru No Woman No Cry – a vyjde z toho taková jemná folková balada se sólem na foukací harmoniku. Není to trochu paradox?
No ano a já si to právě užívám. Když hrajete cizí píseň, je přece vaším úkolem ji nějak uchopit a interpretovat po svém, ne?
Na Colours letos z Austrálie dorazí i John Butler Trio. Znáte se?
Jasně, s Johnem se znám roky. Skvělý chlapík a výborný muzikant.
Dá se třeba na příkladu vás dvou vysledovat nějaká podobnost vycházející z australské muziky?
Stylový rozptyl je v Austrálii samozřejmě velký. John Butler a já jsme přece jenom spíš folkoví hudebníci. Ale najdete u nás muzikanty všech žánrů, kteří jsou výborní.
Ještě se chci zastavit u vašich charitativních aktivit. Pokud se nepletu, tak jste osobně na místě pomáhal stavět školu v Nikaragui. To není něco, co bych čekal od hudební hvězdy...
Mám příležitost podílet se na různých věcech a zrovna dorazit na krásné místo, potkat se se zajímavými lidmi a posloužit dobré věci je něco, co se těžko odmítá.
Zároveň jsem však četl, že ač jste vegetarián, vaše píseň se objevila v televizní reklamě na KFC. Někdo by to mohl nazvat pokrytectvím.
Poslyšte, to je docela dlouhý příběh a já bych se do něj teď nerad pouštěl.
