Třiatřicetiletý arménský fotograf Eric Grigorian působí v Los Angeles. Snímek pořídil v červnu 2002, když pracoval pro relativně novou newyorskou agenturu Polaris Images v oblasti íránské provincii Qazvin, která byla postižena těžkým zemětřesením.
Vítězné novinářské fotografie byly vyhlášeny 14. února v Amsterodamu. Do soutěže za rok 2002 bylo podle ČTK zasláno rekordní množství 53 597 fotografií, pořízených 3913 profesionálními fotografy ze 118 zemí. Oceněno bylo 55 autorů v 18 kategoriích. Ceny budou předány v Amsterdamu 27. dubna.
V kategorii jednotlivá aktualita získal cenu Japonec Tomohisa Kato za snímek severokorejského žadatele o azyl u brány japonského konzulátu v Číně, za aktuální seriál si odnáší cenu fotoreportér agentury AFP Georges Gobet za sérii snímků z Pobřeží slonoviny a za seriál se všeobecnou tématikou byl oceněn dánský fotograf Jan Dagö za snímky ze Sierry Leone.
World Press Photo ocenilo Kratochvíla už jednou
Antonín Kratochvíl, který vyhrál v kategorii jednotlivých snímků se všeobecnou tématikou, si cenu soutěže World Press Photo odnesl už jednou. Bylo to za rok 1998 v kategorii Portrét.
Letos byla oceněna jeho fotografie pro The New York Times Magazine, kterou pořídil ve vězení v barmském městě Myanmar, v kategorii Příroda zvítězil se snímkem ženy prodávající maso v Kongu pro časopis Discover.
Kratochvíl se narodil se 12. dubna 1947 v Lovosicích. Vyrůstal ve Vinoři u Prahy, pak v pražském Karlíně. Základy fotografie mu vštípil otec, ateliérový fotograf. Školy pro kádrový profil nepřicházely v úvahu, šel se tedy učit zámečníkem. V necelých dvaceti letech emigroval přes Jugoslávii do Rakouska, žil v lágru v Traiskirchenu. Dostal se do Švédska, kde se živil všelijak a na půl roku okusil tamější vězení. Po trestu jej deportovali do Rakouska, které jej chtělo vrátit do Československa. Po různých peripetiích skončil v cizinecké legii. Po výcviku odjel do Afriky - do Čadu, kde mu střepina rozervala břicho. Dlouho marodil a dospěl k tomu, že bude lepší z legie zmizet. Jeho útěkářská pouť skončila v Nizozemsku, kde shodou náhod dostal možnost prokázat fotografický talent a dostal se na výtvarnou akademii.
V roce 1972 odjel do USA, nejprve do Los Angeles, pak do New Yorku. Postupně se prosadil jako fotograf pro Playboy, Penthouse, Esquire a další magazíny, ale nikdy se nenechal převálcovat ryze komerčními zakázkami. Od poloviny 70. let fotografoval černobílý sociální dokument v zemích střední a východní Evropy (po získání občanství USA navštívil i Československo), z něhož v roce 1997 vzešla kniha Broken Dream (Rozbitý sen); ta se i u nás prodávala a provázela ji stejnojmenná výstava. Od roku 1986 pracuje na několika cyklech - například Děti v krajních situacích, na souboru o devastaci životního prostředí ve světě nebo na kolekci portrétů uměleckých celebrit zvané Incognito. Vše je foceno černobíle a na kinofilm. Čeští filmaři o Kratochvílovi natočili v 90. letech dva dokumenty, jednu kapitolu mu ve svém dokumentárním románu Komouši, grázlové, cikáni, fízlové & básníci věnoval Jan Novák.
V roce 1991 Antonín Kratochvíl získal cenu Infinity Award, kterou uděluje newyorské International Center of Photography fotoreportérovi roku, v roce 1994 obdržel Leica Medal of Excellence za vynikající výsledky v oblasti dokumentární fotografie a z dalších poct jmenujme vedle již zmíněné 1. ceny v soutěži World Press Photo v portrétní kategorii (1998) také fakt, že jej časopis American Photo zařadil mezi 100 nejvýznamnějších fotografů USA. V roce 2000 mu Česká republika vrátila občanství.
 Christophe Gin, France: Prostitutka, Francouzská Guayána. 1. cena v kategorii Každodenní život. |
 Eric Grigorian, Arménie, Polaris Images: Chlapec truchlící na hrobě svého otce po zemětřesení v íránské provincii Qazvin, 23. června 2002. Fotografie se stala vítězným snímkem novinářské soutěže World Press Photo za rok 2002. |
 Antonín Kratochvíl: Myanmarské vězení. Za snímek získal Čechoameričan Kratochvíl 1. cenu v kategorii zpravodajství novinářské soutěže World Press Photo. (14. února 2003) |
 Antonín Kratochvíl: Ženy prodávající maso v Kongu. Pro časopis Discover. Vítězná fotografie v kategorii Příroda a životní prostředí. |
 Scott Lewis, USA: Jásir Arafat. 1. místo v kategorii Lidé, o kterých se mluví. |
 Brent Stirton, Jižní Afrika: Bývalá "žena z buše", Sierra Leone. 1. místo v kategorii jednotlivý portrét. |
 Tomohisa Kato, Japonsko - snímek severokorejského žadatele o azyl u brány japonského konzulátu v Číně. Fotografie získala 1. místo v kategorii jednotlivá Aktualita. |
