Z regionálních soutěží, na nichž s bratrem Edgarem předváděli čísla ve stylu Everly Brothers, se přes nezbytnou rock'n'rollovou praxi propracoval - už s velice řízným bluesovým stylem - až ke smlouvě s firmou Columbia, a to způsobem vyvolávajícím údiv i v závěru šedesátých let, na podobné události bohatých.
Navzdory nekompromisnímu soundu řezavé slidekytary a drsnému image zběsilého albína Winter získal během let nejednu nominaci Grammy. Pro něho samého však spočívaly vrcholné momenty kariéry především ve spolupráci s Muddy Watersem (i ta se dočkala patřičných ocenění) a s dlouhou řadou dalších muzikantů.
Winterovy bluesové kořeny jsou zjevně hlubší, než bývá u bílých bluesmanů obvyklé, a mimořádná je i šíře jeho znalosti historie tohoto žánru, k níž však svou štěkající a vyjící slidekytarou připsal další nepřeslechnutelnou kapitolu.
Vaši životopisci se nějak nemohou shodnout na tom, zda jste se narodil v Texasu a vyrůstal v Mississippi: jak to tedy bylo?
Je to tak, že jsem se skutečně narodil v Texasu, pak jsme se přestěhovali do Mississippi a nakonec se zase vrátili do Texasu.
Váš otec byl prý zaměstnán na Stovall Plantation, kde pár let před vaším narozením hrával Muddy Waters. Je to pravda?
Ne tak docela, otec zkrátka obchodoval s bavlnou, prodával bavlnu do Anglie, toť vše.
Měl jste nějaké osobní zážitky nebo zkušenosti z mississippské delty, které se vám hodily, když jste později začínal hrát blues?
Na to jsem byl moc malý, aby mi došlo, o co běží. Byly mi tehdy dva tři roky. Žádného bluesmana jsem tam v té době nepotkal.
Kdy jste tedy začal doopravdy poslouchat blues?
Asi tak v jedenácti nebo dvanácti letech. A ve stejné době jsem ho začal i hrát.
Začátkem šedesátých let jste se přesunul z Texasu do Chicaga. Nebyl jste spokojen s místní texaskou scénou?
Chtěl jsem jen vidět, jaká je bluesová scéna v Chicagu. Po všech deskách, které jsem naposlouchal, jsem se chtěl přesvědčit, jaká je tam situace.
O vaší spolupráci s Muddy Watersem existuje dostatek informací, jaké to však bylo s harmonikářem Sonnym Terrym, musel jste se přizpůsobit jeho hodně venkovskému cítění?
Nemusel jsem nic měnit, jen jsem prostě spojil svou hru s jeho hrou. Bylo skvělé pracovat s ním. Jeho bubeník mě požádal, jestli bych Sonnymu nechtěl produkovat album a zahrát si tam. Měl jsem vždycky rád jeho hru a způsob, jakým zpívá. A byla to skutečně znamenitá deska, to snad ani nešlo udělat lépe.
Stále ještě posloucháte každou bluesovou nahrávku, která vám přijde do ruky, a to včetně všech novinek?
Samozřejmě že je poslouchám, ale moc nových lidí, kteří by se mi zamlouvali, zase není. Třeba takový Derek Trucks, to je skvělý kytarista, jeden z mála, kteří se mi opravdu líbí.
 Bluesový klasik Johny Winter se poprvé tuzemskému publiku představí v sobotu 19. července na pražském Střeleckém ostrově. |
 Bluesový klasik Johny Winter se poprvé tuzemskému publiku představil v sobotu 19. července na pražském Střeleckém ostrově. |
 Bluesový klasik Johny Winter se poprvé tuzemskému publiku představí v sobotu 19. července 2003 na pražském střeleckém ostrově. |
 Johnny Winter |
