Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Warholovy katastrofální katastrofy na Kampě

aktualizováno 
Andy Warhol na pražské Kampě - z jedné strany dobrý komerční tah Sovových mlýnů uprostřed turistické sezony; notabene dvacet let po umělcově předčasné smrti.

Andy Warhol: Lebky, 1976 (sítotisk na papíře) | foto: Andy Warhol Foundation for the Visual Arts / Artists Rights Society (ARS), New York

Z druhé strany však zklamání. Výstava, která nabízí pouhých jedenadvacet sítotiskových prací klasika amerického pop-artu, není ničím víc, než čím bylo od počátku Warholovo umění: pestrobarevnou bublinou nafouknutou do obrovských rozměrů.

Dvě desítky obrazů má jednotit titul Disaster Relics, čili Ostatky katastrof - má jít tedy o expozici na téma. Vydáme-li se však galerijním sálem, míjíme portréty Elvise Presleyho, Marilyn Monroe, Jacqueline Kennedyové, Warholův autoportrét atd. Co jméno, to ikona americké kultury posledního půlstoletí, prohnaná barevným rastrem, případně zmnožená v rámci jednoho obrazu nebo variovaná v několika dílech.

A dále: čtyři elektrická křesla, dvě lebky, třikrát konceptualista Joseph Beuys; na titulní "ostatky katastrof" dojde jen v několika upravených fotografických výjevech z demonstrací (Rasový nepokoj) nebo automobilových havárií (Havárie sanitky).

A přitom katastrofy a s nimi souvisící smrt skutečně byly Warholovou obsesí: stačí vzpomenout obrazy 129 mrtvých v tryskáči (1962), Bílá autonehoda 19x (1963), Oranžová autonehoda 10x (1963) nebo Atomová bomba (1965) - ani jeden z nich na stěnách Sovových mlýnů nevisí.

Rozpuštěná osobitost
Zato přítomné exponáty doplňují vybrané citace zWarhola. V některých větách se umělec vyznává z fascinace smrtí ("… uvědomil jsem si, že všechno, co dělám, je asi smrt"), v jiných přiznává ze stejného tématu panickou hrůzu ("… nemůžu o ní nic říct, protože na ni nejsem připraven").

Na dalším místě konstatuje svoji citovou otupělost: "Jak jednou spatříš emoce z určitého úhlu, už je nikdy nemůžeš považovat ze reálné. To se více méně stalo mně." A v souvislosti s haváriemi praví: "… když se donekonečna díváte na hrůznou fotku, přestává působit."

Mám dojem, že podobný osud potkává Andyho Warhola: vizionáře, který mezi umění a byznys cynicky položil rovnítko, respektive umělecké dílo formálně i obsahově zbanalizoval a otevřel je masám. Dnes se na jeho práce chodí do galerií ne pro jedinečnost rukopisu, ale pro univerzálně srozumitelné symboly, kterými svoje plátna zaplnil - ať je to dolarová bankovka, krásná Marilyn nebo elektrické křeslo.

Nynější miniexpozice v Museu Kampa na tom není jinak: čím déle divák Warholovy sítotisky sleduje, tím víc se mu vyjevuje, jak málo první muž amerického pop-artu za sebou zanechal ve srovnání s kolegy Robertem Rauschenbergem, Keithem Haringem, Royem Lichtensteinem nebo Tomem Wesselmanem. Zatímco oni si podrželi tvůrčí osobitost, Andy Warhol ji chladnokrevně rozpustil ve prospěch novodobého mýtu konzumu.

ANDY WARHOL: Disaster Relics
Museum Kampa, U Sovových mlýnů 503/2, Praha 1. Výstava trvá do 21. října 2007, vstupné 80 korun
Hodnocení MF DNES: 30%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karbon, Zdeněk Burian
Dorotheum otevírá podzimní aukční sezonu. Láká na Buriana i Muziku

Astronomický podzim je tu a s ním přichází i začátek sezony v pražském Dorotheu. Aukční dům tentokrát zahajuje dražbou, které kraluje olej Hlava s kloboukem z...  celý článek

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.