Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Warhol ve své době provokoval, dnes dráždí leda banálností

  14:26aktualizováno  14:26
Pražská Galerie Rudolfinum výstavou Motion Pictures poprvé představuje experimentální filmové opusy Andyho Warhola a jeho sérii filmových portrétů nazvanou Kamerové zkoušky.

Andy Warhol: Screen Test: Ivy Nicholson, 1964 - 16mm film, černobílý, němý, délka 4 minuty při rychlosti 16 obrázků za sekundu / 16mm film, black and white, silent, 4 minutes at 16 frames per second | foto: ©2009 The Andy Warhol Museum, Pittsburgh, PA, a museum of Carnegie Institute. All rights reserved

Hodnotit přínos díla ikonického umělce do kontextu dějin vizuálního umění je zbytečné. Je nepochybný, už jen proto, že Warhol jako jeden z prvních výtvarných umělců propojil malířský způsob vidění s filmovými postupy počátku kinematografie: jeho filmy jsou snímané v reálném čase a bez střihové skladby.

Na výstavu je třeba jít s tím, že tahle díla byla v době vzniku provokací; dnes provokují leda banálností a nesnesitelně dlouhou stopáží. Zkusme tedy k výstavě nepřistupovat jen jako k dílu legendy.

Při vstupu do expozice na diváka padá jakási zvláštní uhrančivá atmosféra. Na velkém plátně sleduje jediný záběr na detail spícího mužského těla. Jde o proslulý více než pětihodinový záznam spánku v reálném čase (pro výstavu byl zkrácen na 42 minut). Ten muž by mohl být mrtvý, říkáte si a do mysli se vám vkrádá pocit, že vcházíte do nějakého mauzolea.

Andy Warhol: Screen Test: Jane Holzer (Toothbrush), 1964

Funerální dojem umocňují černé rámy, jimiž jsou ohraničena jednotlivá velkoplošná plátna, a téměř hrobové ticho narušuje jen šum projektorů. Prostor a atmosféra v něm mi evokuje americké drama, ve kterém zemře jeden z dvojice protagonistů a ten druhý ho pak "oživuje" prostřednictvím videonahrávky, na kterou kouká doma v obýváku a pláče.

Cynicky můžeme poznamenat, že výstava je skutečné mauzoleum, neboť řada portrétovaných spolu s autorem samým už nežije – včetně třeba americké teoretičky fotografie Susan Sontagové či španělského malíře Salvadora Dalího. Zdá se, že ty filmy dnes mají význam jiný než jen doslovný. Vyprávějí o lidské zranitelnosti, odhalování intimity na veřejnosti a touze po věčnosti.

Warholovy práce tak poukazují na fenomén spojený s touhou obyčejných lidí zažít si svých "patnáct minut slávy". Téma odhalování intimity, která je předkládána k veřejnému obdivu, je zde ukázáno v počátcích, ještě předtím, než se ze sněhové vločky stala nezastavitelná obří sněhová koule.

Andy Warhol: Screen Test: Salvador Dalí, 1964

Svou intimitu tu odhaluje třeba Lou Reed, představitel pop-artu James Rosenquist se otáčí kolem své osy, mladý výtvarník Robert Indiana něco pojídá dlouhých 39 minut. Portrétovaní často jen nehnutě stojí před kamerou, která snímá detail jejich tváře v nadživotní velikosti. Přes prvotní zdání, že portréty jsou banální, tváře vyjadřují emoce – stud, nervozitu, smutek i touhu.

Zpomalené plynutí času (16 políček za sekundu místo 24) vytváří navíc jakousi magickou atmosféru světa, který svým pomalým plynutím vtahuje diváky dovnitř. Z výstavy je cítit, že Warhol toužil po věčnosti a slávě, dokázal však předvídat společenský vývoj, přemýšlel a experimentoval. Bylo by zajímavé sledovat, jaké "hvězdy" by portrétoval dnes.

Andy Warhol - Motion Pictures
Galerie Rudolfinum, Alšovo nábřeží 12, Praha 1, kurátor Klaus Biesenbach. Výstava trvá do 5. dubna.
Hodnocení MF DNES: 70 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Papírové hlavy z řady Lowpolya a jejich autor Ivan Zabíral
V kadeřnictví se nemusí jen stříhat vlasy. Mohou sem i zvířecí hlavy

Se zajímavým konceptem do Prahy přišel kadeřnický salon Joshua. Ve svých prostorách se rozhodl otevřít dočasnou, takzvanou pop up galerii. Od minulého týdne...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.