A přestože zemřel v roce 1962, teprve teď vychází v češtině jeho první kniha. Jmenuje se Nájemníci pana Moonblooma.
Norman Moonbloom dělá ve firmě svého bratra jakéhosi výběrčího nájemného - obchází lidi, kteří bydlí v domě, jejž jeho bratr vlastní, a vybírá peníze za činži. Zároveň funguje i jako psycholog, správce a zpovědník. Defilé postav je jak z karnevalu zoufalců: žije tu stoletý, věčně nalitý židovský stařík, párek homosexuálních muzikantů, synovec a dvě staré tetky, sexuálně náruživý americký Číňan, penzista-vynálezce. Z odstupu dům působí jako lidská zoo.
Nájemníci pana Moonblooma jsou románem z doby, kdy ještě na Manhattanu bydlela spíš lůza než smetánka. "Román je to smutný, avšak nikoli skličující," tvrdí v doslovu ke knize spisovatel Dave Eggers, který se Wallantovým dílem zabývá.
Normana Moonblooma jako by přirovnával ke spasiteli, který své "ovečky" stejně tak nenávidí, jako miluje. Pomalu klesá pod tíhou jejich požadavků. Zemřel by pro ně? Těžko říct, ale uprostřed rámusu velkoměsta je rozhodně schopen hlubokého soucitu.
