Od vydání této desky uběhly čtyři roky. "Asi se nám pořád víc líbí písničky," krčí rameny zpěvák Jan Křížek. Zároveň však připouští, že příklon k jemnějším a melodičtějším skladbám je i důsledkem opadnutí zájmu o kdysi tak módní grungeovou vlnu.
Dalším podstatným vlivem na současnou podobu Walk-Choc--Ice prý bylo setkání s muzikantem a producentem Ivanem Králem, jenž je pod jejich novinkou podepsán. Poprvé se s ním sešli v roce 1995, když ho provázeli na turné k jeho desce Nostalgia. "Nás ohromně bavilo s Ivanem hrát. I proto jsme byli rádi, že bude produkovat naši novou desku," vzpomíná Křížek. Král v poslední době produkoval hodně titulů. "Čím víc desek producent natočí, tím víc má zkušeností a o to je výsledek lepší," odpovídá zpěvák na otázku, zda se proto nebáli jakési zvukové a aranžérské uniformity. "A stejné je to s muzikanty - čím víc toho mají za sebou, tím jsou lepší."
Historie kapely sahá do roku 1992. Walk-Choc-Ice začínali na vesnických zábavách s věcmi převzatými od Jimiho Hendrixe, Iron Maiden, Wanastowích Vjecý, Metalliky, Deep Purple nebo Red Hot Chili Peppers - dlouho cvičili "světový" repertoár a prsty, než začali psát vlastní písničky a koncertovat v klubech. Do soutěže New Rock Generation se před čtyřmi lety přihlásili ještě jako relativně neznámá kapela; nakonec byli nejlepší z 664 účastníků. "Do žádného nejvyššího patra showbyznysu nás vítězství v New Rock Generation nevyneslo, ale pomohlo nám to získat sebevědomí a víc koncert-ních příležitostí. Tehdy tady ještě nebylo zdaleka tolik kapel, takže podobné soutěže skutečně mohly skupinám pomoci," domnívá se Jan Křížek.
V témže roce vyšlo debutové album Keep Smiling. Nesetkalo se takřka s žádným ohlasem - podle kapely "zásluhou" vydavatelské společnosti Aion Records. Zlomovým bodem bylo až vystoupení před americkou skupinou Mucky Pup. "To byl skutečný přechod z vesnických hospod do velkého sálu, opravdové nadechnutí. Pak přišlo předskakování Rage Against The Machine a Plantovi s Pagem - to bylo taky fantastické, ale už to nebylo poprvé," tvrdí shodně Walk--Choc-Ice. Svou sbírku slavných kapel rozšířili následně ještě o Lucii, Waltari a Davida Bowieho. Ani to jim však nepřineslo novou nahrávací smlouvu. S demosnímkem nakonec přesvědčili Warner Music.
Tentokrát se rozhodli pro svůj rodný jazyk. "Jedním z přání PolyGramu, u kterého jsme to zkoušeli původně, bylo, aby deska byla nazpívána česky. Když jsem si spočítal, jak obtížně se mi bude shánět dobrý anglický textař a na jaké úrovni je moje angličtina, souhlasil jsem, že to alespoň zkusíme. Napsali jsme pár českých textů a zdálo se nám to tak lepší," dodává zpěvák kapely, která dodnes žije v rodném Kostelci nad Orlicí. Hlavní město ji neláká.
Dalším podstatným vlivem na současnou podobu Walk-Choc--Ice prý bylo setkání s muzikantem a producentem Ivanem Králem, jenž je pod jejich novinkou podepsán. Poprvé se s ním sešli v roce 1995, když ho provázeli na turné k jeho desce Nostalgia. "Nás ohromně bavilo s Ivanem hrát. I proto jsme byli rádi, že bude produkovat naši novou desku," vzpomíná Křížek. Král v poslední době produkoval hodně titulů. "Čím víc desek producent natočí, tím víc má zkušeností a o to je výsledek lepší," odpovídá zpěvák na otázku, zda se proto nebáli jakési zvukové a aranžérské uniformity. "A stejné je to s muzikanty - čím víc toho mají za sebou, tím jsou lepší."
Historie kapely sahá do roku 1992. Walk-Choc-Ice začínali na vesnických zábavách s věcmi převzatými od Jimiho Hendrixe, Iron Maiden, Wanastowích Vjecý, Metalliky, Deep Purple nebo Red Hot Chili Peppers - dlouho cvičili "světový" repertoár a prsty, než začali psát vlastní písničky a koncertovat v klubech. Do soutěže New Rock Generation se před čtyřmi lety přihlásili ještě jako relativně neznámá kapela; nakonec byli nejlepší z 664 účastníků. "Do žádného nejvyššího patra showbyznysu nás vítězství v New Rock Generation nevyneslo, ale pomohlo nám to získat sebevědomí a víc koncert-ních příležitostí. Tehdy tady ještě nebylo zdaleka tolik kapel, takže podobné soutěže skutečně mohly skupinám pomoci," domnívá se Jan Křížek.
V témže roce vyšlo debutové album Keep Smiling. Nesetkalo se takřka s žádným ohlasem - podle kapely "zásluhou" vydavatelské společnosti Aion Records. Zlomovým bodem bylo až vystoupení před americkou skupinou Mucky Pup. "To byl skutečný přechod z vesnických hospod do velkého sálu, opravdové nadechnutí. Pak přišlo předskakování Rage Against The Machine a Plantovi s Pagem - to bylo taky fantastické, ale už to nebylo poprvé," tvrdí shodně Walk--Choc-Ice. Svou sbírku slavných kapel rozšířili následně ještě o Lucii, Waltari a Davida Bowieho. Ani to jim však nepřineslo novou nahrávací smlouvu. S demosnímkem nakonec přesvědčili Warner Music.
Tentokrát se rozhodli pro svůj rodný jazyk. "Jedním z přání PolyGramu, u kterého jsme to zkoušeli původně, bylo, aby deska byla nazpívána česky. Když jsem si spočítal, jak obtížně se mi bude shánět dobrý anglický textař a na jaké úrovni je moje angličtina, souhlasil jsem, že to alespoň zkusíme. Napsali jsme pár českých textů a zdálo se nám to tak lepší," dodává zpěvák kapely, která dodnes žije v rodném Kostelci nad Orlicí. Hlavní město ji neláká.
