Případ Lída Baarová
V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová (1914–2000) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Zřejmě poprvé a nejspíš naposled tu podle vydavatelství Supraphon Lída Baarová mluví opravdu upřímně.
Josef Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, z něhož o půl roku později vydal ve svém torontském nakladatelství Sixty–Eight Publishers knihu s názvem Lída Baarová - Útěky. Dvanáct magnetofonových kazet, na kterých je zachycena celá hereččina pravdivá zpověď, věnoval později Josef Škvorecký Ondřeji Suchému, který se meziválečnými filmovými hvězdami včetně Baarové zabývá.
Z obálky knihy Lída Baarová - Útěky
Z celkem osmnácti hodin vznikl nyní komplet 3CD, zachycující chronologicky v sestřihu Nadi Dvorské životní osudy této slavné české hvězdy předválečného a válečného filmu, jež natočila za celý svůj život celkem 70 snímků.
Baarová vypráví především o svém životě v německé filmové společnosti UFA, kam přijela jako dvacetiletá v roce 1934 a v Německu žila do roku 1938. Právě do této doby spadá její známé okouzlení Adolfa Hitlera a bouřlivý románek s ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, tedy látka, kterou v poněkud barvotiskovém hraném filmu nedávno natočil Filip Renč.
Lída Baarová v roce 1995
Pasáže poválečného pádu po emigraci v roce 1948 do Rakouska tvoří druhou významnou část hereččiných vzpomínek. V roce 1982, kdy byl záznam pořízen, neměla Baarová problém s otevřeností svého vyprávění. Po roce 1990 však vzala své přiznání zpět a snažila se vše, co Josefu Škvoreckému sdělila, popřít.
Nyní je možnost poslechnout si podstatné pasáže z její zpovědi bez autocenzury. Vyprávění Lídy Baarové je doprovázeno třemi filmovými písněmi z let 1934-1940 v jejím podání.
