Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzpomínky, jež jdou ke kořenům češství

aktualizováno 
- Prvorepublikový politik František Udržal, dlouholetý ministr obrany a v letech 1929-1932 předseda československé vlády, se po roce 1945 vytratil z veřejného povědomí, ačkoliv patřil k mužům, kteří se "zasloužili o stát" - a to jak o jeho vznik v roce 1918, tak o jeho, peroutkovsky řečeno, budování do podoby spořádané demokracie. Zemřel v roce Mnichova, ale o zapomnění jeho jména se postarala až komunistická historiografie. Viděla nejen prominenta nenáviděné první republiky, ale také předního člena agrární strany.

Podobných lidí, jež se dosud nepodařilo plně vrátit na piedestal, kam patří, je pochopitelně víc; hledají-li se však v novodobé české historii ti, o něž by se bylo možné opřít jako o lidi zodpovědné, kteří zanechali smysluplné dílo, František Udržal k nim patří.
Vzpomínky dcery Libuše Morávkové-Udržalové byly nazvány podle místa, odkud pocházel Udržalův rod a kam se dcera, tak jako další členové rodiny, často vracela - Naše Roveň. Je to klidné, netendenční, o vědomí vlastní důstojnosti spolehlivě opřené vyprávění, v němž je osobnost otce jednou z ústředních postav, nikoli však jedinou. Vyprávění je rozlité do šíře a v čase zachycuje téměř stoleté období od konce minulého století do současnosti. A ačkoli zde všechny, i ty nejprivátnější události vždy nějak souvisejí s politikou, nestojí tato politika v centru autorčiny pozornosti, protože nestála ani v centru jejího mnohem šířeji založeného života. Se stejnou empatií je tedy popsána osobnost prezidenta republiky i - řekněme - holčičí těšení se do prvních tanečních... Historik by při psaní podobné knihy mnohým z toho, co Udržalová líčí, pohrdl; neprodléval by například u popisu vzhledu a fungování reprezentačního bytu ministra obrany v pražských Dejvicích. Jeho dcera činí pravý opak a dosahuje tím skoro románové evokace, která otce přibližuje zcela jinak než třeba prostřednictvím jím vlastnoručně podepsaných dokumentů. Nejenže toto vzpomínání nešustí papírem, ale nenese ani zátěž, která jinak doprovází memoáry těch, kdo chtějí psaním cenu svého uplynulého života teprv dokázat.
Pardubicko, odkud Udržalův rod pocházel a kde se v roce 1866 na roveňském statku narodil autorčin otec a o čtyřicet let později i ona, je zachyceno s neefektní a málo patetickou láskou k rodné zemi, jaká jako postoj dřív často charakterizovala hlavně knihy takzvaných ruralistických spisovatelů. Podobně jako třeba nad loni vydanou knihou vzpomínek spisovatele Josefa Knapa Bez poslední kapitoly se chce i nad touto knihou říci, že je-li něco češství, pak toto: vzpomínky na rodný dům, vesnici, na zahrady a pole, ale koneckonců i milostná korespondence, kterou si otec s matkou vyměnili před svatbou.
S tím, jak roste otcův politický význam, roste i pozornost, kterou mu dcera věnuje. Udržal se stává poslancem vídeňské Říšské rady, odkud 22. října 1918, ve funkci prvního místopředsedy sněmovny, symbolicky odvádí své české kolegy poslance se slovy: "Nemáme ničeho, čeho bychom vám víc řekli. Věci naše budou rozřešeny z hlediska světové demokracie." Ve vlasti pak začíná budovat armádu, přesvědčený, že jen ten stát je schopen se udržet, který předem dá nepřátelům jasně najevo vůli i schopnost efektivně se bránit. Rodinné a politické zážitky se v knize mísí také dále: v roce 1929, v předvečer krize, otec po Švehlovi přebírá předsednictví vlády, o rok později se Libuše Udržalová vdává a následuje svého muže diplomata nejdřív do Berlína a potom do Paříže. Nechybějí portréty osobností čs. vyslanců Chvalkovského a Osuského a vystižení atmosféry zejména ve Francii, kterou si autorka oblíbila a kde s mužem žila až do podzimu 1937. Součástí příslušných kapitol je samozřejmě vylíčení otcova poměru k čelným reprezentantům domácího politického života včetně T. G. M. František Udržal - na rozdíl od mnohých jiných představitelů agrární strany - Masaryka ctil. Důvěra byla vzájemná.
Po otcově smrti jako kdyby symbolicky nastal konec starých časů: její muž doprovází prezidenta Háchu a vyslance Chvalkovského 14. března 1939 k Hitlerovi do Berlína; vrací se zdrcen, období protektorátu rodina prožije ve vnitřním exilu. Po tříletém poválečném intermezzu se její členové rozhodnou neriskovat svůj život podruhé a odejdou do zahraničí. Z exilových vzpomínek jsou zajímavě vylíčeny například autorčiny styky s Olgou Masarykovou.
Koncem 80. let Libuše Morávková-Udržalová namluvila své vzpomínky na kazety a pár měsíců po převratu zajela do Československa podívat se na starou Roveň. Místo statku našla rumoviště; když se prodrala houštím ze dvora, uviděla uprostřed rozoraných polí stále se rýsovat cestu, po níž její předkové vyjížděli pracovat přes čtyři sta let. Obraz, který uzavírá její knihu, zároveň lokalizuje jeden z hluboce uložených zdrojů její duševní vitality, která jí i v pokročilém věku dovolila napsat knihu, jež leží nad průměrem běžné memoárové literatury.

Libuše Morávková-Udržalová: Naše Roveň. Vyšehrad, Praha 1998. 320 stran, náklad a cena neuvedeny.

Autor:


Témata: Protektorát

Nejčtenější

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Film s Kevinem Spaceym utržil za první den v kinech jen 126 dolarů

Kevin Spacey ve filmu Billionaire Boys Club

Herec Kevin Spacey obviněný ze sexuálního nátlaku utrpěl další ránu ve své kariéře. Novinka Billionaire Boys Club, v...

Zemřel český dýdžej Michal Maudr známý pod přezdívkou DJ Loutka

DJ Loutka

Ve věku 51 let zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů a výrazná postava tuzemské taneční scény Michal Maudr,...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Další z rubriky

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

RECENZE: Kniha Proč máma pije je zoufalým pokusem o Bridget Jonesovou

Colin Firth, Renée Zellwegerová a Hugh Grant ve filmu Bridget Jonesová - S...

Je asi tak tisíc způsobů, jak vtipně a s nadhledem popsat náročný život matek. To by však blogerce Gill Simsové musel...

Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz