Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vznikla medaile k 800. výročí založení

  11:00aktualizováno  11:00
Na konci června 2005 se objevila medaile k 800. výročí založení velehradského kláštera. Autorem je akademický sochař Michal Vitanovský.

Medaile k 800. výročí založení velehradského kláštera, autor akademický sochař Michal Vitanovský | foto: archiv

DÁLE ČTĚTE
Dražba pamětní medaile pomůže dětem

Minci vydala Česká numismatická společnost, pobočka v Kroměříži, ve spolupráci s Historickou společností Starý Velehrad a s laskavým souhlasem Arcibiskupství olomouckého.

Dílo Vitanovského, významného pražského medailéra, je u nás dostatečně známé i z řady výstav. Vytvořil například medaili k výročí Karolína a k mnoha dalším podobným příležitostem.
 
Medaile byla vydána ve zlatě o průměru 28 mm a váze 15,56 g v počtu 20 číslovaných kusů. Dále V 50 číslovaných kusech ve stříbře v průměru 50 mm a v téže velikosti ještě v mosazi. Vedle medailí bylo vyraženo několik set kusů žetonů ve stříbře a mosazi o průměru 28 mm.

Centrálním motivem aversu (lícní strana) medaile je barokní bazilika v pohledu od severozápadu. Západní dvouvěžové průčelí,trojlodí a kupole nad křížením lodí jsou vypracovány v detailu, zatímco severní rameno transeptu je pouze v základním obrysu. Do něho zasahuje již spodní partie levé strany románského portálu s obloučkovým vlysem, který se u barokních věží rozplývá do plochy.

Autor tak výstižně naznačil románský původ Velehradu. Umělecky nejvzácnější pozůstatky románského cisterciáckého kláštera můžeme dnes spatřit v podzemí barokního kláštera a baziliky v přístupném lapidáriu. Jedná se o původní vchod z ambitu (křížové chodby) do klášterního refektáře, neboli do společné jídelny mnichů.

Zobrazený portál je důležitým artefaktem původního kláštera z několika důvodů. Je jediným umělecky pojednaným a v úplnosti dochovaným portálem v celém bývalém klášteře. Jeho doslova filigránská kamenická výzdoba řadí portál k nejkrásnějším románským památkám na Moravě. Bohatou profilaci ostění portálu tvoří „sklípky“ tzv. diamantování po celém jeho vnějším obvodu.

Následují průběžné střídající se výžlabky s oblouny. Vnitřní linii portálu tvoří jemná profilace s perlovcem, která v záklenku přechází bez přerušení do obloučkového ornamentu. Jeho využití do záklenku portálu, jak to vidíme na Velehradě, je poměrně vzácné. A konečně se jedná o nejstarší nález románské památky na Velehradě. Krátce po příchodu jezuitů na Velehrad byl při stavebních úpravách objeven v roce 1891 pod barokní omítkou v křížové chodbě.

Mezi obloukem portálu a obrazem baziliky je umístěn znak velehradského kláštera: kříž s majuskulními písmeny M O R S. Jde o zkratku názvu francouzského kláštera Morimons (lat. Morimundus), odkud přišli cisterciáci přes kláštery v Ebrachu, Langheimu a Plasy u Plzně na Velehrad. Stalo se to 11. listopadu roku 1205. Letopočty příchodu s rokem výročí 2005 jsou ve spodní části. Opis, zaujímající víc než polovinu spodní části, vyjadřuje účel medaile.

Rubní strana neboli revers je věnována počátkům velehradského kláštera. Na svislé ose zobrazil sochař Vitanovský rozestavěné západní průčelí klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. V detailech vyšel ze známé a často publikované rekonstrukce malíře Jana Pojsla.

V naznačené severní boční lodi kostela stojí postava olomouckého biskupa Roberta (1201–1240), kterého můžeme právem považovat za nejdůležitějšího činitele při založení Velehradu. Za ním je zástup cisterciáckých mnichů, jejichž příchod na Moravu zorganizoval v plaském klášteře v roce 1204 právě biskup Robert.

Na protější straně ve skupině postav vidíme stavitele s úhelníkem, kameníky a zedníky, kteří v rámci stavební hutě, kterou s největší pravděpodobností zajistil opět biskup Robert, realizovali v první polovině 13. století výstavbu románského kláštera. Je zde i několik kamenických značek, jimiž středověcí kameníci signovali svoji práci. Jejich počet na kvádrech a článcích architektury velehradského kláštera jde do stovek.

Naznačený štít kostela vyplňuje moravská orlice. Po její heraldicky pravé straně knížecí čapka symbolizuje zakladatele kláštera moravského markraběte Vladislava Jindřicha a na pravé straně královská koruna Přemysla Otakara I. Přemysl byl bratr Vladislava. Podílel se na založení a po smrti svého bratra v roce 1222 převzal některé důležité závazky k bratrově fundaci. Klášteru vydal u příležitosti vysvěcení klášterního kostela 27. listopadu roku 1228 tzv. velké velehradské privilegium, které se stalo vzorem pro podobná klášterní privilegia.

Pod kostelním průčelím umístil medailér unciální nápis VELIGRAD. Klášter své označení přejal podle nejbližší vesnice Veligrad – dnešního Starého Města.
Kroměřížským numismatikům se svým předsedou Ing. Janem Vidmanem a velehradským rodákem Mgr. Miroslavem Tomeškem, kteří vydání medaile iniciovali, patří mimořádné uznání.

Také volba akademického sochaře Michala Vitanovského byla velmi šťastná. Sochař Vitanovský opět prokázal, že své práci nejen rozumí, zná dokonale řemeslo i s řadou záludností v ražbě medailí, ale především svou práci miluje. Při řešení zakázky se do hloubky seznámil se všemi historickými souvislostmi a velehradskými reáliemi. Výsledkem je vynikající medailérské dílo, které moderními výtvarnými prostředky, bez patosu nebo zbytečné popisnosti vyjadřuje základní podstatu připomínané historické události.

Na aversu i reversu ve vzájemné proporcionalitě, myšlenkové i obrazové vyváženosti vyjádřil všechno podstatné. Vitanovského medaile se vyznačují právě touto ideovou i výtvarnou zkratkou bez všeho nadbytečného. Velehradská medaile rozhojní řady umělcových prací, obohatí numismatické sbírky a bezesporu přispěje svým dílem k důstojnému připomenutí významného historického výročí – 800 let od příchodu cisterciáků na Moravu a počátek velehradského kláštera.

Autorem textu je prof. PhDr. Miloslav Pojsl, vedoucí katedry církevních dějin
a dějin křesťanského umění, CMTF UP Olomouc (převzato z časopisu OLDIN 09/2005)





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Ilustrátor a karikaturista Vladimír Renčín (1941 - 2017) je autorem tisícovek...
OBRAZEM: 50 vtipů Vladimíra Renčína. Zavzpomínejte na karikaturistu

Kreslíř Vladimír Renčín, který ve věku 75 let zemřel, přispíval svými kreslenými vtipy roky také do deníku MF DNES. Přinášíme z archivu padesát jeho oblíbených...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.