Lökkebergová již dříve prohlásila, že natočení snímku o Breivikově pumovém atentátu na vládní budovy v Oslu a jeho střelbě do účastníků letního tábora sociálnědemokratické mládeže na přilehlém ostrově Utöya zvažuje, ale nebyla si jistá, zda ho dokáže zrealizovat. Nyní své rozhodnutí potvrdila a již také dostala k natočení snímku dotaci od norského filmového institutu, píše norský deník Dagbladet.
Běž do peklaUž sedmnáctkrát stanul Anders Behring Breivik čelem k těm, po nichž loni v červenci střílel. Už sedmnáctkrát ho sledovaly oči lidí, kteří během jeho běsnění přišli o své nejbližší. Teprve teď ale soudní síň viděla vážnější drama, a to když bratr mladíka zabitého na Utoyi mrštil po radikálovi botou. |
"Domnívám se, že do budoucna musí existovat film o této historické události a že musí být natočen v Norsku. Zaregistrovala jsem, že je o takový projekt velký mezinárodní zájem," uvedla Lökkebergová.
Podobně jako v Slzách Gazy (Gazas tarer), které sledují blízkovýchodní konflikt především pohledem palestinských dětí, chce i v případě snímku o 22. červenci Lökkebergová spojovat dokumentární záběry s fiktivním příběhem.
Film má být druhou částí její protiválečné trilogie, v níž první část tvoří Slzy Gazy, promítnuté u nás například na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Jako závěrečnou část trilogie plánuje Lökkebergová zfilmování svého románu Allierte (Spojenci), který pojednává o britském bombardování nacistických cílů na předměstí norského Bergenu za druhé světové války. V Laksevagu, který je dnes bergenskou čtvrtí, tehdy zahynulo na 200 civilních obyvatel, včetně asi 70 žáků zdejší základní školy. Z trosek budovy byl tenkrát zachráněn bratr Lökkebergové.
Odhodlání sedmašedesátileté norské umělkyně filmově zpracovat Breivikův masakr potvrzuje i fakt, že tato spisovatelka, režisérka, producentka a herečka sledovala tento týden proces s atentátníkem přímo v soudní síni v Oslu. "Děsila jsem se stanout tak blízko. Dlouho jsem soudní proces sledovala v televizi a teprve nyní jsem se cítila připravená být přítomna v sále," řekla Lökkebergová deníku Dagbladet. Přiznala také, že jí to otřáslo.
"Je strašlivé poslouchat ony hrůzné výpovědi svědků, ale také být tak blízko pachateli a moci sledovat detailně jeho reakce, či spíš absenci takových reakcí," dodala.