Vzkříšení válečných filmových propadáků: Čím špatné agitky baví?

Nebýt sobotního přenosu z koncertu My jsme to nevzdali a nedělní Krve zmizelého na ČT, leckdo by si ani nevšiml, že se slaví 65. výročí konce 2. světové války. Za minulého režimu se to přehlédnout nedalo: jediná státní obrazovka chrlila příběhy, v nichž nacisty kosili vesměs komunisté; zbytek světa se zbaběle krčil kdesi mimo plátno.

Československo-sovětský film Piloti z roku 1988 uvede na Den osvobození TV Barrandov. | foto: Press Data

S odstupem se ideologické škváry s bitevním pozadím proměnily v úsměvné kuriozity, a dokonce sběratelské unikáty – ne náhodou se firmy jako Řitka video již přímo specializují na DVD s válečnými díly. Také televize se jich přestávají bát, ostatně jeden takový typický pohrobek se probil až do programu Dne osvobození na TV Barrandov: československo-sovětští Piloti z roku 1988.

To ještě jde

Vedle zapomenutých perel se známější trilogie Otakara Vávry Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy jeví ještě únosná.

Samo sebou, že tu naši stíhači nebojují jako v Tmavomodrém světě v britské RAF, byť tu také zazní melodie Jaroslava Ježka, nýbrž po boku soudruhů na východní frontě. Herci v čele s Petrem Štěpánkem ve vzduchu potkávají nepřátelské messerschmitty, na zemi přátelské dívky a uvědomělé hovory střídají s modelářskými pokusy o zdání zběsilé letecké akce.

Což bylo pro socialistický válečný film typické – hodně nudných hesel, málo akce, která navíc působila směšně. Nicméně Piloti nepatří až do suterénu předlistopadové válečné tvorby. I mezi fanoušky známkujícími filmy na internetu, u nichž budí dobový politický nátěr spíše smích než vztek, stojí ve středu pole. Níž se propadly Reportáž psaná na oprátce, partyzánské Stopy na Sitne nebo jiná koprodukce se sovětskými filmaři, Větrné moře. Líčí českého hrdinu bolševické revoluce, jenž v přestřelce, skryt za sudy, odrovná vojenskou přesilu s přehledem Old Shatterhanda.

Tady jsou další skvosty: odbojářské Čluny proti proudu, Tanková brigáda s Gottwaldem, Poéma o svědomí ze Slovenského národního povstání, film Zpívali jsme Arizonu, v němž studenti míří za partyzány, či srdceryvný válečný sirotek Borisek, malý seržant.

Válečné filmy

Nejúspěšnější podle tržeb (v dolarech)
1. Zachraňte vojína Ryana (1998) - 479 milionů
2. Pearl Harbor (2001) - 450 milionů
3. Schindlerův seznam (1993) - 321 milionů
4. Hanebný pancharti (2009) - 320 milionů
5. Anglický pacient (1996) - 231 milionů

Nejlepší podle fanoušků na internetu
1. Schindlerův seznam (1993)
2. Casablanca (1942)
3. Dr. Divnoláska (1964)
4. Apokalypsa (1979)
5. Zachraňte vojína Ryana (1998)

Nechvalně proslulou se stala i čtyřdílná freska Vojáci svobody, v níž odboj vedli vesměs budoucí šéfové komunistických stran a v závěru recitovala Jiřina Švorcová. Znalci ovšem doporučují spíše "sovětskou odpověď na Ramba", jak se říká Osamělé plavbě z roku 1985.

Stačí náčrt děje: uvolnění vztahů mezi USA a Sovětským svazem chtějí zmařit prohnilí obchodníci ze Západu tím, že ze své tajné základny v Pacifiku napadnou raketou civilní loď a útok hodí na Rusy – leč narazí na statečné sovětské vojáky.

Žánr za to nemůže

Vedle zapomenutých perel se známější trilogie Otakara Vávry Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy jeví ještě únosná; alespoň k snůšce propagandy přidala pár faktů a slušné bitevní scény.

Iva Janžurová a Jaromír Hanzlík ve filmu Kočár do Vídně (1966)

Ale sám žánr za kvalitu nemůže. Existují i skvělé válečné filmy: z českých Nebeští jezdci, Kočár do Vídně, Atentát i nový Tobruk, z ruských Jdi a dívej se či Balada o vojákovi. Ostatně Rusové točí válku ve velkém dál, jen za posledních pět let vznikla díla Bez rozkazu, Výbuch za úsvitu, Pod palbou, Tajná zbraň, Ani krok zpět, Silnější než oheň...

Křísí se i seriálová klasika Čtyři z tanku a pes nebo Kapitán Kloss, a kdo si kolekci válečných DVD doplňuje, potkává bizarní cenové paradoxy. Třeba, že dvouoscarová americká Apokalypsa ho přijde levněji než český příběh odbojářky ...a pozdravuji vlaštovky. Rarita je zkrátka nad kvalitu.