Asi dvacet centimetrů vysokou nekolorovanou sošku z hnědého dřeva přivezla z New Yorku Čechoameričanka a mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová. V kapli pražského arcibiskupství ji předala kardinálovi Miloslavu Vlkovi.
"Jsem šťastná, že ji mohu vrátit tam, kam patří, do svobodné země jejího původu,“ řekla Vrzáňová, když sošku kardinálovi předávala. Madona s dítětem vznikla údajně kolem roku 1360. Na své stáří je poměrně zachovalá.
Podle faráře a diecézního konzervátora Vladimíra Kelnera zatím nelze doložit, zda soška opravdu z této doby pochází, je to však velmi pravděpodobné. "Jde o dílo z doby vrcholné gotiky. Na první pohled je i vidět, že nejde o žádný padělek, ani že by pocházela z 19. století," vysvětlil Kelnar.
Jak se přes šest set let stará soška dostala až ke sportovkyni Vrzáňové? V roce 1947 ji měl u sebe tehdejší kardinál Josef Beran. Ze strachu před nástupem komunistů k moci požádal svého přítele Františka Vodičku, aby ji odvezl do zahraničí. Sám byl totiž komunistickým režimem pronásledován a tušil, že se vztahy mezi státem a církví brzy přiostří. Což se krátce poté naplnilo.
Vodička ji vzal do Spojených států, soška později byla i v Austrálii či na Havaji. Opatroval ji celý život. Krátce před svou smrtí v roce 1964 ji předal synovi Vladimírovi. Ten ji měl až do letošního roku. Když před půl rokem zemřel, požádala jeho manželka Marcia svou přítelkyni Áju Vrzáňovou, aby sošku odvezla zpět do Prahy.
Soška tak za šedesát let procestovala tři kontinenty, čtyři státy a osm měst. "Byla například v Austrálii, na Havaji, v Kalifornii nebo v New Yorku,“ vyjmenovala mistryně světa Vrzáňová.
Jak se dostala ke kardinálu Beranovi, to nikdo netuší. "Po tom budeme ještě pátrat v různých archivech,“ popsal diecézní konzervátor Vladimír Kelnar. Podle něj je možné, že ji kardinál získal od někoho jako dar. "Bohužel jsou všichni svědci, kteří by k tomu mohli něco říct, již mrtví,“ dodal.
Jisté je, že Beran věděl, jakou vzácnost má. Trval tehdy totiž na tom, že určitě musí být z Česka odvezena do bezpečí.
Nyní sošku čeká velká expertiza a restaurování. Postava Panny Marie má totiž zčásti ulomenou ruku. Tu však restaurátoři doplňovat nechtějí. "To by bylo nevhodné už kvůli typu dřeva, ze kterého je vyřezána. Jen odstraníme nánosy špíny,“ řekl Vladimír Kelnar.
Zatím není jisté, kdy by vzácnost mohla být předvedena veřejnosti. Kardinál Vlk by ji rád vystavil v plánovaném Arcidiecézním muzeu, které by mělo být na Pražském hradě. To však vznikne nejdříve za tři roky. Není proto vyloučeno, že sošku arcibiskupství do té doby zapůjčí Národní galerii.
