Městský soud tedy potvrdil loňský rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3. Vedle genetického důkazu pro vítězství Plockové hrál i dědický spis Muchy mladšího. On sám a Jarmilina matka Vlasta Plocková v roce 1989 nechali provést notářský zápis, v němž potvrdili, že jsou skutečnými rodiči Jarmily.
Někteří svědci, včetně vdovy po Jiřím Muchovi Geraldině Muchové, potvrdili, že jim Mucha o nemanželské dceři řekl.
Plocková uvedla, že jediným důvodem, proč usiluje o uznání Jiřího Muchy coby svého otce, tkví v její práci. Ještě v době, kdy žil, rozpracovávala nerealizované návrhy Alfonse Muchy. Jeho syn Jiří prý její dílo považoval za kvalitní. Proto písemně vyjádřil přání, aby získala exkluzivní práva na navrhování a výrobu předmětů, například šperků, inspirovaných dílem Alfonse Muchy.
Muchova rodina sice podle ní nejprve souhlasila, po smrti Jiřího ale začala být proti. Plocková uvedla, že ji pak například nepustila do archivu a obviňovala ji, že se snaží na slavném jménu parazitovat.
Život Jiřího Muchy
Jiří Mucha vystudoval medicínu a dějiny umění a orientalistiky, ale věnoval se hlavně literární činnosti. Byl dvakrát ženatý - jeho první ženou byla skladatelka Vítězslava Kaprálová, druhou Geraldina Thomsenová, pocházející ze Skotska.
Od poloviny 50. let však s Muchou žila scenáristka a prozaička Marta Kadlečíková. Plocková uvedla, že poprvé se dozvěděla právě od ní, že je Muchovou dcerou. Později jí to prý potvrdil i sám Mucha a matka.
Jiří Mucha zemřel v roce 1991.
 Jarmila Plocková před soudem usiluje o uznání toho, že je dcerou spisovatele a překladatele Jiřího Muchy. (11. června 2001) |
