Výtvarná geometrie se usadila v Betlémské kapli

  16:21aktualizováno  16:21
Odpor k romantickému sentimentu spojil v 60. letech několik českých malířů. Jejich zdánlivě studená díla hostí pražská galerie U Betlémské kaple.

Vladislav Mirvald - Kruhová struktura (1969) | foto: Galerie U Betlémské kaple Praha

V květnu galerie U Betlémské kaple uspořádala výstavu grafických děl průkopníka geometrické linie výtvarného umění, maďarského malíře Victora Vasarelyho. V návaznosti na ni nyní představuje různé tendence české geometrické abstrakce a konstruktivismu od 60. let. Právě o díla Zdeňka Sýkory (1920), Karla Malicha (1924), Václava Boštíka (1913–2005), Milana Grygara (1926), Vladislava Mirvalda (1921–2003), Stanislava Kolíbala (1926) či Dalibora Chatrného (1925) se začínají přetahovat sběratelé na aukcích poválečného umění. Jejich malířské světy spojuje také podobná osobní zkušenost, totiž skutečnost, že za normalizace většina z nich nemohla v Československu vystavovat.

Přísnost bez sentimentu
V roce 1963 stáli Zdeněk Sýkora, Karel Malich, Vladislav Mirvald či Jiří Kolář u zrodu umělecké skupiny Křižovatka. V rozmezí od první společné výstavy ve Špálově galerii v roce 1964, kterou tehdy vedl známý teoretik Jindřich Chalupecký, do výstavy Nová citlivost o čtyři roky později, dospěli tito umělci nezávisle na sobě k novému uměleckému pojetí. Odklonili se od realistické podoby skutečnosti a své pocity a zkušenosti začali vyjadřovat pomocí geometrických obrazců, struktur a linií.

Dalibor Chatrný - Kruh (1970)

Na rozdíl od abstraktního expresionismu, jehož nejlepším příkladem je americký umělec Jackson Pollock (1912–1956), se geometrická abstrakce neřídila živelným projevem. Naopak, představitelé československé geometrické abstrakce a konstruktivismu zkoumali možnosti zobrazení skutečnosti na základě matematicko-geometrického řádu. Toto umění, jež často hraničilo s vědeckým zkoumáním přírodních zákonitostí, vedlo umělce k filozofickým a existencialistickým úvahám o pohybu v čase a prostoru. A tyto úvahy se staly podstatou jejich obrazů.

Ačkoliv se geometricky přesná díla Sýkory, Malicha, Grygara či třeba Kubíčka mohou zdát neosobní a chladná, nezapřou jistou vnitřní poetiku. "Historik umění Jiří Padrta, který toto umění u nás vítal a analyzoval jako první, mluvil o různých konstruktivistických tendencích, které jsou jiné než Malevičův suprematismus nebo Mondrianův nizozemský neoplasticismus. Je v něm daleko více individuality," řekl Padrtův kolega, historik umění Jan Sekera, který se podílel na výstavě Poezie racionality, jež v roce 1994 titány geometrické abstrakce představila ve Valdštejnské jízdárně.

Nejdražší Sýkora
Největší zájem sběratelů v poslední době vyvolává tvorba Zdeňka Sýkory, jenž drží první pozici domácího aukčního žebříčku nejdražšího žijícího umělce. Jeho tvorba je v galerii na Betlémském náměstí zastoupena několika grafikami barevných linií a černobílých struktur od půle 60. let do současnosti. Sýkora využívá (jako jeden z prvních u nás i ve světě) ke konstruování svých geometrických struktur a později i barevných linií počítač. Linie, jejichž směr generuje počítač na základě umělcova výběru náhodných čísel, zachycují živoucí melodický pohyb.

Zdeněk Sýkora - Černobílá struktura (1971)

Za důkladnější pohled stojí i meditativní pastely Václava Boštíka. "Ačkoliv se Boštík tendencí geometrické abstrakce dotýká jen částí své tvorby, zabývá se odosobněnými otázkami vesmíru, bytí a lidství," říká Jan Sekera.

Z řady přísnějších geometrických děl Dalibora Chatrného, Stanislava Kolíbala, Miloše Urbáska či Jana Kubíčka vystupují drobné květinové koláže Jiřího Koláře. "Jiří Kolář, který měl na domácí umělecké scéně velký vliv, se geometrické abstrakce dotkl, i když ne kolážemi, které jsou U Betlémské kaple vystaveny," vytýká výstavě Sekera.

V místnosti plné přísnosti nechybí ani lehkost a nadsázka, jež vystupuje z grafických listů Vladislava Mirvalda. "Mirvad vychází z deskriptivní geometrie, kterou však ironizuje. Vytváří určité prostory a vlnění, které jsou v reálném světě nemožné, jde tedy o nemožnou perspektivu. Svádí k tomu, aby divák vstoupil do prostorů, ale současně říká, že tyto prostory neexistují," míní Sekera.

Miloš Urbásek - Bez názvu (1973)

Expozici uzavírají Petr Kvíčala (1960) a člen skupiny Podebal Antonín Kopp (1962), zástupci střední postmoderní generace. Kvíčala, známý svými ornamentálními obrazy od ruky, se zabývá "rytmickým opakováním detailů v přírodě", zatímco Kopp konstruktivismus a geometrickou abstrakci parafrázuje a závažnost vysoce ceněných obrazů ironizuje, takže si propůjčuje Malevičovu kompozici, aby její rovnováhu narušil čárovým kódem.


Nejčtenější

RECENZE: Doktor Martin v kině trestá herce, diváky i původní seriál

Miroslav Donutil při natáčení filmu Doktor Martin: Zločin v Beskydech

I Česká televize má právo na omyl. Jenže film Doktor Martin: Záhada v Beskydech, který právě vstoupil do kin, není...

KOMENTÁŘ: Láme Freddie Mercury rekordy kin? Jen při ztrátě paměti

Záběr z filmu Bohemian Rhapsody

Tak sláva. Pohnutý osud Freddieho Mercuryho ze skupiny Queen a hlavně jejich skvělá muzika přivedly na životopisný film...

ANKETA: Vyberte nejlepší štědrovečerní pohádku za 25 let

Z pohádky Lotrando a Zubejda

Novodobou tradici, podle níž každý Štědrý večer vysílá vlastní či koprodukční premiérovou pohádku, zahájila Česká...

ČT má dva zábavné seriály, Rapla 2, Strážmistra Topinku a Koptův pořad

Druhou řadu seriálu Rapl natáčí v těchto dnech v Karlových Varech Česká...

Česká televize zveřejnila svůj program na první polovinu roku 2019. Takzvané jarní schéma obsáhne dva komediální...

GLOSA: Jak politická korektnost vyzdvihla i pohřbila moderátora Oscarů

Herec Kevin Hart

Dva dny poté, co černošský komik Kevin Hart s nadšením zveřejnil, že bude uvádět Oscary, se své role vzdal. Nechce prý...

Další z rubriky

OBRAZEM: Desfourský palác ožil. 4+4 dny v pohybu řeší Princip neurčitosti

Ze zahájení akce 4+4 dny v pohybu v Desfourském paláci (5. října 2018)

Multižánrový festival 4+4 dny v pohybu znovu oživil prostory pražského Desfourského paláce. Díla více než padesáti...

Po Evitě či Sartrovi fotografovala v Praze. Modelem jí stál i Kundera

Gisèle Freund, Milan Kundera na 5. Sjezdu českých spisovatelů v Praze,...

Zatímco Václav Havel či Milan Kundera orodovali na IV. sjezdu spisovatelů v roce 1967 za film Věry Chytilové...

Výstava poprvé ukazuje kompletní sérii sta Kolářových milostných koláží

Jiří Kolář, ze souboru 100 variací na téma Písně písní (1979, muchláž)

Unikátní ucelený cyklus koláží známého experimentálního výtvarníka Jiřího Koláře z jeho pobytu v Západním Berlíně je po...

Najdete na iDNES.cz