Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Domluvit, dopravit, pověsit, nasvítit, hlídat. Tak vzniká velká výstava

  7:14aktualizováno  7:14
Návštěvník zná už jen hotový „produkt“, ale příprava velké výstavy většinou obnáší roky vyjednávání o zápůjčkách a jejich následnou složitou přepravu. Mezi nejvyšší náklady patří pojištění cenných děl, ale také propagace výstavy.

Z tuzemských i zahraničních sbírek byla sestavená třeba výstava Františka Kupky Cesta k Amorfě. | foto: ČTK

Začíná se výběrem možných exponátů, což obnáší procházení obsáhlých katalogů galerií a sbírek. Někdy je však nutné vidět vybraná díla na vlastní oči. To se týká třeba velkého projektu ruských avantgard, který chystá Národní galerie v Praze na příští rok.

Čtěte v sobotu

Ve Wornerově domě je vystavena raná tvorba Káji Saudka, plakáty ke známým filmům i i výbor z erotické tvorby.

O těžkostech, které kurátoři řeší s půjčováním děl na výstavy čtěte v příloze MF DNES Scéna

„Bylo potřeba projet celou řadu sbírek. Výstava totiž stojí na myšlence, jak se klasické ruské avantgardy podílely na umění Ruska celého dvacátého a začátku jednadvacátého století,“ vysvětluje Helena Musilová, kurátorka a ředitelka Sbírky moderního a současného umění NG. „Museli jsme prozkoumat vytipované autory, kteří jsou ve sbírkách třeba v Izraeli, v Řecku nebo ve Spojených státech. Tam ten seznam exponátů vznikal víc v terénu, protože to je neprobádané téma. A ne všechno se dá vybrat přes internet. Internet strašně mate.“

Ovšem ani až se podaří všechno dojednat, dopravit na jedno místo a nainstalovat za bedlivého dohledu pracovníka instituce, která dílo půjčuje, ještě není vyhráno.

„Výstava se nasvětluje klidně jeden a půl dne. Je to alchymie. Každá věc má své světelné požadavky. Papír musí mít tlumené světlo, obrazy snesou trochu víc. Díky světlu se dá pracovat s atmosférou výstavy. Můžete vytvořit cestu jednotlivými pojmy. je to důležitý prvek celé výstavy,“ popisuje Musilová další fázi příprav.

Ostatně, kurátor není na tvorbu velké expozice sám. „Stejně důležitý je grafik výstavy, který musí s kurátorem spolupracovat od začátku. Podobně architekt. Taky lektorské oddělení, které chystá programy pro školy nebo workshopy je přítomné od začátku příprav. Když se tihle všichni spojí, je to cenné. Kurátor může vymyslet výstavu, která zaujme čtyři lidi. A pak je potřeba najít klíč k tomu, jak to zatraktivnit pro veřejnost,“ dodává Musilová.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Roman Franta: Masový běh (2016-2017)
OBRAZEM: Skol! Jizerská padesátka slaví, umělci se jí nechali inspirovat

Jedna z nejvýznamnějších zimních sportovních událostí v Česku, Jizerská padesátka, slaví letos padesátý ročník. Také k té příležitosti jsou od soboty až do 17....  celý článek

Jitro, 1857, Josef Mánes
Salmovský palác se v říjnu rozloučí s Mánesem i Navrátilem

Milovníkům výtvarného umění zbývá už jen měsíc a půl, aby si prohlédli expozici Umění 19. století v pražském Salmovském paláci. Národní galerie ji totiž od...  celý článek

Výstava Zákon cesty čínského umělce Aj Wej-weje v pražské Národní galerii (16....
Výstavy Richtera a Skály hlásí 100 tisíc návštěvníků. Aj Wej-wej má 30

Výstavám Gerharda Richtera a Františka Skály se nadmíru daří, hlásí pražská Národní galerie. Dohromady je vidělo už téměř sto tisíc návštěvníků. Aby výstavy...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.