Koho zajímá život dřívějších pradlenek, jaký byl vývoj této činnosti a jak pokračuje nyní, které prádelenské náčiní bylo nejžádanější a zároveň nejfrekventovanější, může tak navštívit výstavu, která originálním a nevšedním způsobem popisuje tuto "všední" činnost většiny ať již dřívějších nebo současných hospodyněk.
Expozici zahajuje série několika historických fotografií znázorňujících skupinky pradlenek na březích potoků, rybníků nebo řek. "K praní velkého prádla se ženy z vesnice scházely vždy pospolu a panovala tam družná zábava," říká vysvětlující text u fotografií.
Nakolik to bylo zábavné však mohou posoudit jen ženy. Tehdy jim k praní musela postačit říční voda, kameny, dřevěné desky, plácačky, kterými se špína z prádla vymývala a nakonec přišlo na řadu prosté sluníčko, kterým se prádlo bělilo.
Jak to dříve vypadalo ukazuje vedle historických fotografií a názorných ukázek nejrůznějších dřevěných plácaček a pracích pomůcek z depozitáře muzea i scéna s figurínou ženy u prádelních necek,s horou prádla kolem sebe a malým pacholetem, které s kropicí konví postřikuje kusy vypraného šatstva.
Po tomto období teprve přišlo na řadu podomácky vyráběné mýdlo a další pomůcky. Na výstavě jsou tak zastoupeny škopky, nádoby na vodu, prací zvon, necky, necičky, různé typy valch, tlouky, lopatky i takzvaná ruční pračka, pro kterou se ale díky její funkci ujal domácí název kývačka.
Originálně působí také model tehdejší ždímačky, která pracovala na funkci lisu.
K vystaveným exponátům patří také série několika kusů historických žehliček. K vidění jsou žehličky na přímý ohřev, lihové, plynové, na dřevěné uhlí nebo na vkládání nahřátého tělíska.
Vedle těchto poměrně novodobých technologií napravujících strukturu zmačkaného prádla se mohou návštěvníci dovědět i to, jak se používal mandl.
Závěr expozice pak patří výstavnímu panelu, který popisuje činnost prádelen a prádelních center.
Pokud návštěvníci výstavy budou procházet tuto expozici, musí dávat pozor, aby se například nezapletli do prádelních šňůr, které se prolínají skrz celou výstavní místností. Na nich jsou historickými kolíčky navěšeny jednak fotografie a také doprovodné texty, které pracovníci muzea nechali vytisknout na režné plátno. A nebyla by to výstava o prádle, aby na ní chyběly historické kusy šatstva. Na šňůrách i dřevěných bidlech jsou rozvěšeny sukničky, spodky, košile, ubrusy nebo i starobylé dupačky pro děti.
 Výstava prádla v Jihlavě |
