Grafika byla jedním z nich, soustředila se totiž na detail, což se tenkrát zdálo pro ženy vhodné. Ženy se také realizovaly v některých oblastech užitého umění, učily se takzvaně dekorovat domácnosti. Jako poslední přišla na řadu architektura či sochařství.
Výstava Národní galerie nazvaná Žena a grafika představuje v klášteře svatého Jiří na Pražském hradě do 13. června práce grafiček činných v Čechách v devatenáctém století. Skromné miniatury, které kurátorsky představuje Petr Šámal, otevírají bránu do světa, o němž má málokdo z laických návštěvníků výstavy potuchy, který je však nesmírně zajímavý a spletitý.
Na začátku bylo vyšívání
Už na přelomu 18. a 19. století se začaly grafikou zabývat ženy urozeného původu, které, ač vlastně diletantky, sehrály důležitou roli v uznání postavení ženy-umělkyně v tehdejší společnosti.
Z nich je nejznámější Pavlína ze Schwarzenbergu, autorka dvou alb leptů krajin z let 1804 a 1805. Umělkyně, jež dosáhla věhlasu až po smrti v roce 1810, zahájila vlnu ženské preromantické grafiky, do níž se počítá například i Marie Černínová.
Už v první polovině devatenáctého století figurují ženy i mezi neurozenými pražskými mědirytci, k nim patří zejména sestry Balzerovy – Veronika Balzerová dokonce celou mědiryteckou dílnu spravovala do roku 1836.
Nejstarší dochovanou grafikou ženy neurozeného původu je veduta Jany Pluthové z roku 1819. Rozmach ženské grafiky měl však přijít o padesát let později a mnohem bezděčněji: v roce 1862 byl založen dámský časopis Lada a pro jeho módní a střihovou přílohu litograficky zpracovávalo vyšívací vzory mnoho žen. Emancipace ženské umělecké tvorby tak paradoxně přišla přes nejženštější činnost – ruční práce.
Opomíjená kapitola
Výstava představuje i moment, kdy grafiky do své umělecké tvorby včlenily suverénní malířky – Zdenka Braunerová, Helena Emingerová či Hermina Laukotová. Od sedmdesátých let 19. století už ženy grafiku i samostatně vystavovaly, lidé se průběžně seznamovali s výsledky práce posluchaček školy Ženského výrobního spolku.
V roce 1877 vyšla kniha Pohádky o větru Elišky Krásnohorské, kterou ilustrovaly studentky dřevoryteckého oboru. Některé z nich pak pracovaly i jako novinové kreslířky v Německu později ilustrovaly i slavné Květy a následně samy přednášely a učily na ženské průmyslové škole.
Výstava na Hradě je sondou do opomíjené kapitoly dějin umění, kterou psaly ženy a z jejichž východisek dodnes umělkyně těží. Za její přípravou stojí pečlivá práce kurátora, mapuje zde totiž dlouho zapomenutou a nereflektovanou etapu umělecké historie.
Žena a grafika v Čechách 19. století
Národní galerie Praha, Klášter svatého Jiří
Výstava trvá do 13. června 2010
HODNOCENÍ MF DNES 70%
