Do místního Velkého rybníka skočila ze skály Jarmila z básně Máj a ukončila v něm svůj život. Dnes už se rybník jmenuje Máchovo jezero. Všechna tahle místa dokumentuje výstava, kterou dnes otevírá pražská galerie Klementinum pod názvem Svět zašlý a podtitulem Máchův kraj na starých mapách.
Prezentuje pět desítek map, průvodců a turistických dokumentů spjatých s Máchovým krajem. Ten se rozkládá v regionu vymezeném Českou Lípou, Bělou pod Bezdězem a Mělníkem. Koná se v souvislosti s dvoustým výročím Máchova narození, které se slaví různými akcemi po celý letošní rok.
Hrady z Máchova deníku
"Nejstarší mapy pocházejí z šestnáctého století, mezi nejcennější patří nizozemské atlasy tohoto území. Naprostá rarita jsou pak dvě ručně malované mapy Františka Kreibicha," vysvětluje kurátor Jan Sobotka. Právě Kreibichovy mapy z roku 1809 a 1817, z nichž první vytyčuje okrsky pro domobranu v době napoleonských válek, mohl mít Mácha k dispozici při svých cestách. Obě uvádějí první výsledky astronomických měření i první výškopisné údaje.
"V době, kdy Mácha přišel pod Bezděz a na Kokořínsko, vyšly Kreibichovy mapy tiskem a byly poměrně rozšířené, takže předpokládáme, že se podle nich Mácha orientoval," dodává kurátor. Je známé, že Mácha Kokořínsko miloval a neváhal navštívit tento kraj, i když to pro něj znamenalo velkou pěší zacházku. Místní hrady si maloval do deníku stejně jako popis cest a krajiny.
Výstava však neprezentuje jen poklady spojené s literaturou, většina map měla hlavně vojenský význam. "Vystavená je část rozměrné pruské vojenské mapy zobrazující operace takzvané bramborové války na severu Čech. Zachycuje postup válečných operací tak, jak šly po sobě, pomocí drobných odklápěcích mapek," říká mluvčí Národní knihovny Barbora Stýblová. Bramborová válka byla již čtvrtou válkou o bavorské dědictví.
Turistické trasy, jak je známe dnes, sice tenkrát ještě neexistovaly, už od konce 17. století však tiskem vycházely mapy se zakreslenými poštovními trasami. Výstava však představuje nejenom mapy Máchova kraje devatenáctého století a starší, tedy ty, které mohl Mácha používat, ale i novější turistické plány a kartografické záznamy z meziválečné doby.
Místo popravy v Máji
Závěrečná část výstavy prezentuje dokonce první německé cyklomapy z konce devatenáctého století, mapy prvních značených turistických stezek a dosud nepřekonané meziválečné mapy libereckého kartografa Josefa Matouschka, do nejmenších detailů zobrazující region Máchova kraje před poválečnými změnami.
Na nich je zobrazena i bílá kaple u Doks, údajné místo popravy v Máji, která dnes už nestojí. Představeny jsou i první tištěné turistické průvodce po Máchově kraji. Závěr výstavy pak osvětluje spojení celého regionu s Máchovým jménem, ke kterému došlo až sto let po básníkově smrti – když se slavilo v roce 1936 sté výročí vydání Máje, byl na Jarmilinu skálu umístěn Máchův pomník.
Zároveň zesílily tlaky přejmenovat Velký rybník na Máchovo jezero. V roce 1930 byla na Bezdězu umístěna pamětní deska a červeně značená cesta z Mělníka přes hrady Kokořín, Housku a Bezděz až do Doks a České Lípy byla nazvána Máchovou cestou.
Klára Kubíčková
Památná místa z Máje či Cikánů zobrazuje pět desítek vzácných map, které se ode dneška představují v pražském Klementinu. Výstava se koná k dvoustému výročí narození básníka Karla Hynka Máchy.
