„Byl to úžasně silný chlap se suchým ironickým humorem,“ říká o Jiřím

„Byl to úžasně silný chlap se suchým ironickým humorem,“ říká o Jiřím Stříteckém jeho společník z Atelieru 8000 Martin Krupauer. | foto: MAFRA

Výstava o Stříteckém je pohled do hlavy architekta, jenž miloval život

  • 0
Aktuální výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera se věnuje Jiřímu Stříteckému a jeho Atelieru 8000. Život a tvorbu našeho významného porevolučního architekta, který je podepsán například pod budovou Zlatý Anděl, shrnuje i současně vydaná kniha.

Výstava i kniha jsou zároveň ohlédnutím architekta Martina Krupauera za dílem přítele a nejbližšího kolegy. Právě Krupauer totiž spolu se Stříteckým v roce 1989 založil a až do roku 2012 společně vedl úspěšný architektonický Atelier 8000, který je podepsán pod mnoha pražskými a českobudějovickými stavbami.

Výstava po deseti letech navazuje na tu předchozí, jak si oba architekti plánovali. "Ani jednoho z nás ale nenapadlo, že tady budu jenom já a že to nebude výstava Atelieru 8000, ale vlastně výstava k nedožitým šedesátinám Jiřího Stříteckého," zmínil na úterní vernisáži Krupauer.

Jiří Střítecký

Narozen 14. března 1954 v Třebíči, zemřel 28. listopadu 2012 v Brně. Vystudoval fakultu archi­tektury na VUT v Brně. Pracoval od roku 1980 v Druposu v Českých Budějovicích, kde se setkal s Martinem Krupauerem. V roce 1989 založili v Českých Budějovicích Atelier 8000, záhy také jeho pražskou pobočku. V 90. letech pracovali v atelieru Jeana Nouvela v Paříži, s nímž později spolupracovali na několika projektech v Praze. Realizace Atelieru 8000 se dočkaly řady ocenění. Střítecký učil architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na fakultě archi­tektury VUT Brno. Profesně ovlivnil a vychoval stovky studentů, architektů a inženýrů.

"Není to jenom o prezentaci baráků, Jirky a jeho myšlenek, ale i o našem stylu života," dodal. Atelier 8000 podle něj nebyl klasickým architektonickým ateliérem jako spíš opravdovou hutí. "Naší kanceláří a Jirkovým bytem prošly desítky a desítky mladých, kteří jsou dnes úspěšnými architekty a hlavně prima lidmi," vysvětlil architekt.

Výstava začíná už před Betlémskou kaplí, kde návštěvník narazí na dřevěné tříramenné schodiště zavěšené v trubkové lešenářské konstrukci. "Prvním motivem byla Jiřího skica hrubě tesaného schodiště. Vznikla měsíc před jeho úmrtím, když jsme vedli debatu o archetypech a jeho domech na vodě," vysvětluje své dílo nazvané "Schody do nebe" brněnský architekt Radko Květ. "Druhým motivem byly jeho rané práce a konstrukce. A nakonec se svorníkem stalo jméno písně Led Zeppelin Stairway to heaven," dodává.

Na zdi ve foyeru galerie je velkoformátová tapeta s pohledem na Stříteckého milovaný rybník a časovou osou složenou z černobílých koláží osobních fotografií i barevných snímků a vizualizací projektů Atelieru 8000. Je zde také instalováno i jeho typické pracoviště - kusy rozmístěné nábytku z jeho kanceláře, modely, originály designerské tvorby a obrazy malířů Petra Písaříka a Palyho Paštiky.

Co se děje v hlavě architekta

V zatemnělém hlavním sále je umístěn kinoautomat, který na zdi promítá velké fotografie vybraných realizací. Návštěvníci zde mohou doslova vstoupit do "hlavy architekta" a na vlastní oči zažít, co se uvnitř odehrává. 

"V hlavě je nepřetržitý tok myšlenek a podnětů reprezentován promítanými obrazy, fotkami, videi a audiem. Život není jen práce. V případě Jirky Stříteckého to platilo dvojnásob. Miloval život a vše, co k němu patří. Ze všedních zážitků čerpal inspiraci pro svoje nevšední návrhy," vysvětlují autoři a Stříteckého žáci Jan Lapčík a Vladan Píša.

Na vernisáží byla pokřtěna i publikace nazvaná jednoduše Jiří Střítecký. Do knihy svou vzpomínkou na významného architekta a především skvělého člověka přispěli přední teoretici z oboru architektury, přátelé, souputníci, odchovanci i členové rodiny.

Čtenář zde dále najde třináct nejlepších realizací Atelieru 8000 (od českobudějovické budovy ČSOB, budovu České advokátní komory, Zlatého Anděla, Dopravně obchodní centrum Mercury až po rybníky a chaty v Dobčicích a Velíny vltavské vodní cesty) i řadu dalších studií a soutěžních návrhů. Výstava bude v Galerii Jaroslava Fragnera k vidění do konce května.