Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava skládá hold propagátorovi explosionalismu Vladimíru Boudníkovi

  11:23aktualizováno  11:23
Pražská galerie Moderna vzdává hold Vladimíru Boudníkovi. Vystavuje víc než čtyři desítky prací tohoto nejvýraznějšího představitele lyrické abstraktní grafiky. Svůj hold mu na expozici skrze svá díla vzdají i výtvarníci Zbyšek Sion nebo Jiří Kolář.

Z výstavy Pocta Vladimíru Boudníkovi (symetrická grafika Rorschachův test - štír z roku 1966) | foto: ČTK

"Boudníkova tvorba byla naprosto unikátní a nadčasová. Jako jeden z mála českých umělců té doby byl velmi žádaný, například ve Spojených státech," doplnil majitel galerie Martin Zeman.

Ve výstavních prostorách galerie na Masarykově nábřeží jsou vystaveny například Budníkovy Rorschachovy testy (otisky skvrn), dřevořezy, monotypy, lepty, kresby, koláže a především různé druhy grafik, včetně grafiky aktivní nebo strukturální.

Výstava ale nabízí nejen pohled na dílo Vladimíra Boudníka z let 1958–1968, ale ukáže také dílo výtvarníků, které umělec znal. Jan Kotík, Jiří Kolář, Zdeněk Bouše, Jan Kubíček, Zbyšek Sion a desítka dalších mu skrze své fotografie, grafiky a kresby složili pomyslnou poklonu. Výstava končí 1. května.

Z výstavy Pocta Vladimíru Boudníkovi (strukturální grafika z roku 1968)

Z výstavy Pocta Vladimíru Boudníkovi (strukturální grafika z roku 1968)

Boudník je dokonce zakladatelem vlastního uměleckého směru – explosionalismu, který až do konce svého života vášnivě propagoval. "Asi jako první v rámci propagace využíval různých pouličních happeningů. Nebyl umělcem, který by rok maloval a pak prostě jen uspořádal výstavu. Dával přednost interakci s lidmi," upřesnil Zeman.

Pro explosionalismus je specifické přesvědčení, že umění je součást života a člověk (nejen umělec) má svou obrazotvornost používat vždy a v plné míře. Napsal dokonce tři manifesty tohoto směru, které rozesílal do škol a na úřady. "Každý z vás bude umělcem, zbaví-li se předsudků a netečnosti," hlásal v jednom z nich. V tomto duchu se pak vydával do ulic, aby své vize demonstroval lidem. Na oprýskaných zdech dotvářel skvrny, nebo je překresloval na papír.

Z výstavy Pocta Vladimíru Boudníkovi (aktivní grafika se strukturou Motor - Město z roku 1960)

Z výstavy Pocta Vladimíru Boudníkovi (aktivní grafika se strukturou Motor – Město z roku 1960)

Vladimír Boudník se narodil 17. března 1924 v Praze. Po nuceném pracovním nasazení v Německu vystudoval střední grafickou školu a začal pracovat v kladenské ocelárně. Zde se spřátelil se spisovatelem Bohumilem Hrabalem, který Boudníka několikrát využil jako předlohu pro své literární postavy, včetně známého Něžného barbara. Ve zfilmované povídce Automat Svět si dvoumetrový výtvarník dokonce zahrál sám sebe.

Nehostinné továrenské prostředí si Boudník překvapivě zamiloval a udělal si z něj zdroj tvůrčí inspirace. Odstřižky plechu, matky a šrouby lisoval a vtloukal do plechových plátů, které pak propaloval autogenem, škrábal do nich rydlem a tloukl kladivem.

Z výstavy Pocta Vladimíru Boudníkovi (strukturální grafika Měsíční krajina z let 1960-2)

Z výstavy Pocta Vladimíru Boudníkovi (strukturální grafika Měsíční krajina z let 1960–2)

Ze vzniklých matric poté tiskl své specifické grafické abstrakce, takzvané aktivní grafiky. Hotová díla navíc často podepisoval z různých stran, aby diváka přiměl k různým pohledům na vytvořené obrazy. Na konci padesátých let sice dosáhl tvůrčího vrcholu, jeho práce se ale nevystavovaly. Ve známost vešel až díky angažmá na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu, kde sklidil obrovský úspěch. Vystavoval například ve Varšavě, v Lublani nebo v New Yorku.

Věhlasu a uznání se ale záhy dobrovolně vzdal. V prosinci roku 1968, jen několik hodin po skončení vernisáže svých děl, spáchal sebevraždu. Bylo mu 44 let.

Boudníkova díla se v současné době na trhu s výtvarným uměním téměř neobjevují, jeho jméno tak připomíná jen cena, která se v Česku uděluje od roku 1995 za významný a inovační přínos české grafice. Letošním laureátem prestižní Ceny Vladimíra Boudníka se stal grafik František Hodonský.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Obraz Chudý kraj od Maxe Švabinského na výstavě Světlo v obraze v Jízdárně...
VIDEO: Na Pražském hradě jsou k vidění stovky tváří impresionismu

V Jízdárně Pražského hradu začíná v pátek výstava Světlo v obraze, která si dala za cíl zeširoka představit český impresionismus. Kromě stovek děl českých...  celý článek

Fotografie nominované na ceny Czech Press Photo 2017
Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Do letošního ročníku se přihlásilo 482 tvůrců s 7 277 fotografiemi. Mezi snímky, které vybrala mezinárodní porota, jsou i díla našich fotografů Petra Topiče,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.