Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava rumunských autorů ve Veletržním paláci představí upíry i zátiší

  14:19aktualizováno  14:19
Do tří částí členěný soubor děl rumunské avantgardy v pražském Veletržním paláci je přehlídkou podnětů meziválečného dění v umění i mimo něj.

Obraz Iona Tuculeska s názvem Noc akácií (1940). | foto: Národní galerie v Praze

Zahrnuje experimentování s barevností a expresivitou v postimpresionistických plátnech (Van Gogha připomínající Interiér Arthura Segala nebo chagallovsky snová Kompozice Cornelia Michăilescu), návrat realismu (například Venkované Apcara Baltazara), naturalismus (Portrét muže Hanse Édera), zjednodušené fauvizující krajiny (Krajina v Baia-Mare Sandora Szolnayho) nebo pastelovou barevnost skupiny Der Blaue Reiter (Kompozice Hanse Mattise-Teutsche).

Jsou tu stylizované akty a interiérová zátiší stejně jako expresionistické nebo kubistické portréty a surrealismus Victora Braunera i různé kombinace zahrnující také vlivy symbolismu nebo konstruktivismu.

Z výstavy Barvy avantgardy: M. H. Maxy,  Madame Ghitas (1924)

Témata jako úzkost a poválečná deziluze, fascinace průmyslem a městským životem doplňují rumunská specifika odrážející odlišnosti různých kultur (transylvánské, maďarské, židovské) ve výjevech rolníků, církevních obřadů nebo upírských scén z bálu.

Nečekané volby výrazových prostředků pro zvolená témata i osobitá pojetí stylů některých děl vytvářejí velmi kompaktní celek, který nepůsobí schematicky. Kurátoři Erwin Kessler, Tomáš Vlček a Olga Uhrová odlišné způsoby jejich zpracování rozdělili tak, aby umožnili srovnání rozdílností i sledování vývoje v rámci díla jednotlivých autorů.

Z výstavy Barvy avantgardy: Hans Mattis-Teutsch,  Kompozice 

Ve své rozmanitosti však výstava rozhodně nepůsobí roztříštěně. Nechává vyniknout svébytnosti přístupů. Ty využívají možnosti napříč různými směry – například výrazný styl nanášení barev, intenzita a temnost Iona Ţuculescu, dynamicky zjednodušené postavy Hanse Mattise-Teutsche nebo celé spektrum výrazových prostředků Victora Braunera.

Mnozí z představených umělců z Rumunska odešli a působili v metropolích výtvarného umění, kde stáli u zrodu zásadních skupin i směrů první poloviny 20.století – Marcel Iancu byl spolutvůrcem
curyšského dada, Arthur Segal vedoucím členem berlínské Novembergruppe, Victor Brauner předním pařížským surrealistou; jen Tristan Tzara na přehlídce chybí.

Výstava je tak přehledem rumunských variací evropských uměleckých tendencí a zároveň intenzivně zprostředkovává atmosféru země a doby, ve které díla vznikla.

Hanka Sládková, kritička

Barvy avantgardy...
Národní galerie, Praha, Veletržní palác.
Výstava trvá do 20. září.
HODNOCENÍ MF DNES 80%






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.