Z výstavy Monument transformace

Z výstavy Monument transformace | foto: Martin Polák

Výstava představuje pohled na to, co vzniklo na ruinách totality

  • 0
Více než dvouletý umělecký výzkum proměn společností, které přešly od totalitního k demokratickému uspořádání, vyvrcholil výstavou uspořádanou Galerií hlavního města Prahy a iniciativou tranzit a nazvanou Monument transformace.

Z výstavy Monument transformaceVít Havránek se Zbyňkem Baladránem promysleli a sestavili neuvěřitelně bohatou a objevnou přehlídku děl šedesátky současných světových i českých umělců, v jejichž pracích se společenská transformace odráží. Před divákem se tak ve výstavním prostoru pražské Městské knihovny otvírají obrazy životních změn z tuzemska, Řecka, Španělska, Jižní Koreje, Mexika i Chile a nabízejí (v různých formách zpracování) uspokojení potřeby srovnávat – srovnávat svůj vlastní minulý prožitek revoluce a doby, která v ni bezprostředně ústila a která po ní následovala, s prožitky ostatních lidí, národů, kultur. A umělců.

Polovina vystavených děl architektonicky neobvykle kvalitně řešené výstavy jsou videa a videoinstalace, druhou polovinu tvoří fotografie komunistických paneláků, nákresy a návrhy, instalace, fotografické kompozice a záznamy z performancí. Tou nejznámější českou je asi akce Kateřiny Šedé z vesnice Ponětovice nazvaná Nic tady není.

Z výstavy Monument transformaceZe zásadních exponátů od zahraničních tvůrců je třeba zmínit Interview albánského autora Anriho Saly, které odstartovalo celou vlnu evropského videa. Sala našel v archivech albánské komunistické strany němý filmový záznam s projevem své matky na komunistické schůzi, který nechal pomocí neslyšícího člověka zrekonstruovat, aby zjistil, co matka v projevu říká. Potom s ní natočil filmový interview, ve kterém ji konfrontoval s její dřívější výpovědí. Zahájil tak proces, který v osobní rovině řeší vyrovnávání se s komunistickou minulostí.

Divácky působivá je i instalace nakupených předmětů, které si účastníci umělecké ankety, občané NDR, koupili za svých prvních sto západoněmeckých marek po pádu berlínské zdi – kožené bundy, desky, magnetofony, barbíny či parfémy hmatatelně ilustrují to, co je pro nás mnohdy synonymem svobody. A neméně se vryje do paměti i projekt skupiny Big Hope nazvaný Inside Out, který rozdal budapešťským bezdomovcům fotoaparáty, aby zdokumentovali a následně i okomentovali svůj životní prostor.

Z výstavy Monument transformaceMonument transformace má komplikovanou strukturu, je to náročná výstava, která chce čas i opakovanou návštěvu doplněnou studiem devítisetstránkové knihy Atlas transformace, jež v souvislosti s výstavou vychází (dobré je zabrousit i na stránky www.monumenttotransformation. org).

Zpřítomňuje minulost a psychoanalyticky se pokouší znovu nastolit otázky po osobní i společenské proměně, kterou jsme prošli za posledních dvacet let. Sleduje boření starých struktur a nabízí pohled na ty, které jsme si na jejich ruinách vystavěli, když nám z útrob vyjmuli rudý nádor. Rekonvalescence je dlouhá. A Monument transformace může být velmi účinnou pooperační terapií.