Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava představuje pohled na to, co vzniklo na ruinách totality

  15:25aktualizováno  15:25
Více než dvouletý umělecký výzkum proměn společností, které přešly od totalitního k demokratickému uspořádání, vyvrcholil výstavou uspořádanou Galerií hlavního města Prahy a iniciativou tranzit a nazvanou Monument transformace.

Z výstavy Monument transformace | foto: Martin Polák

Z výstavy Monument transformaceVít Havránek se Zbyňkem Baladránem promysleli a sestavili neuvěřitelně bohatou a objevnou přehlídku děl šedesátky současných světových i českých umělců, v jejichž pracích se společenská transformace odráží. Před divákem se tak ve výstavním prostoru pražské Městské knihovny otvírají obrazy životních změn z tuzemska, Řecka, Španělska, Jižní Koreje, Mexika i Chile a nabízejí (v různých formách zpracování) uspokojení potřeby srovnávat – srovnávat svůj vlastní minulý prožitek revoluce a doby, která v ni bezprostředně ústila a která po ní následovala, s prožitky ostatních lidí, národů, kultur. A umělců.

Polovina vystavených děl architektonicky neobvykle kvalitně řešené výstavy jsou videa a videoinstalace, druhou polovinu tvoří fotografie komunistických paneláků, nákresy a návrhy, instalace, fotografické kompozice a záznamy z performancí. Tou nejznámější českou je asi akce Kateřiny Šedé z vesnice Ponětovice nazvaná Nic tady není.

Z výstavy Monument transformaceZe zásadních exponátů od zahraničních tvůrců je třeba zmínit Interview albánského autora Anriho Saly, které odstartovalo celou vlnu evropského videa. Sala našel v archivech albánské komunistické strany němý filmový záznam s projevem své matky na komunistické schůzi, který nechal pomocí neslyšícího člověka zrekonstruovat, aby zjistil, co matka v projevu říká. Potom s ní natočil filmový interview, ve kterém ji konfrontoval s její dřívější výpovědí. Zahájil tak proces, který v osobní rovině řeší vyrovnávání se s komunistickou minulostí.

Divácky působivá je i instalace nakupených předmětů, které si účastníci umělecké ankety, občané NDR, koupili za svých prvních sto západoněmeckých marek po pádu berlínské zdi – kožené bundy, desky, magnetofony, barbíny či parfémy hmatatelně ilustrují to, co je pro nás mnohdy synonymem svobody. A neméně se vryje do paměti i projekt skupiny Big Hope nazvaný Inside Out, který rozdal budapešťským bezdomovcům fotoaparáty, aby zdokumentovali a následně i okomentovali svůj životní prostor.

Z výstavy Monument transformaceMonument transformace má komplikovanou strukturu, je to náročná výstava, která chce čas i opakovanou návštěvu doplněnou studiem devítisetstránkové knihy Atlas transformace, jež v souvislosti s výstavou vychází (dobré je zabrousit i na stránky www.monumenttotransformation. org).

Zpřítomňuje minulost a psychoanalyticky se pokouší znovu nastolit otázky po osobní i společenské proměně, kterou jsme prošli za posledních dvacet let. Sleduje boření starých struktur a nabízí pohled na ty, které jsme si na jejich ruinách vystavěli, když nám z útrob vyjmuli rudý nádor. Rekonvalescence je dlouhá. A Monument transformace může být velmi účinnou pooperační terapií.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrátor a karikaturista Vladimír Renčín (1941 - 2017) je autorem tisícovek...
OBRAZEM: 50 vtipů Vladimíra Renčína. Zavzpomínejte na karikaturistu

Kreslíř Vladimír Renčín, který ve věku 75 let zemřel, přispíval svými kreslenými vtipy roky také do deníku MF DNES. Přinášíme z archivu padesát jeho oblíbených...  celý článek

Roman Franta: Masový běh (2016-2017)
OBRAZEM: Skol! Jizerská padesátka slaví, umělci se jí nechali inspirovat

Jedna z nejvýznamnějších zimních sportovních událostí v Česku, Jizerská padesátka, slaví letos padesátý ročník. Také k té příležitosti jsou od soboty až do 17....  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.