V krčmě

V krčmě - Žánrový obrázek z roku 1866 zachycuje bavící se vojáky z období třicetileté války | foto: Radovan Boček

Výstava o Valdštejnovi je lehkou idealizací

Výstavou nazvanou Albrecht z Valdštejna a jeho doba se veřejnost dočkala mimořádného výstavního projektu, na kterém své síly a um spojil český Senát s Národním muzeem a Vojenským historickým ústavem.

Expozice je rozdělena do čtyř velkých, na sebe plynule navazujících celků, jež skrze vystavené artefakty mapují jednotlivá údobí Valdštejnovy éry. Je tu přes 750 exponátů a některá díla pocházejí také z významných galerií a muzeí v zahraničí. Expozice zaujme svou koncepcí i jednotlivými díly jak laika, tak odborníka a její členění umožňuje návštěvníkovi spolu s tištěným či audio průvodcem snadnější orientaci.

Cesta za slávou
Postava Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna je nejprve představena na základě jeho rodových vazeb, které ilustrují četné portréty jeho předků i tehdy žijících příbuzných. Následuje vylíčení jeho přerodu z nevzdělaného výrostka, jenž vyhledával rvačky a násilí, v mladého kultivovaného muže mluvícího plynně několika jazyky. Za touto jeho vnitřní proměnou stála především kavalírská cesta do ciziny.

Po návratu do Čech vstoupil do císařské armády a cílevědomě organizoval svůj život: přestoupil ke katolické víře, oženil se s bohatou vdovou, jejíž majetek mu po její brzké smrti celý připadl, a zúčastnil se několika vojenských tažení. Během českého stavovského povstání se pak jednoznačně připojil na stranu císaře Ferdinanda II.

Poté, co byl jmenován zemským velitelem armády, se Valdštejn naplno věnoval vojenskému podnikání a sjednocení rozsáhlého území v severovýchodních Čechách. O péči, kterou věnoval svému panství, vypovídá nejlépe druhý velký oddíl výstavy, nazvaný Šťastná země. Dané pojmenování si Valdštejnovy državy vysloužily hlavně proto, že se jejich vlastník osobně postaral, aby se území vyhýbala vojska. Panství fungovalo jako jakýsi stát ve státě, jehož správní centrum v Jičíně se následně stalo hlavním střediskem frýdlantského vévodství.

Také sem, vedle Prahy, kde si nechal vystavět velkolepou rezidenci (dnešní sídlo Senátu), povolal Valdštejn italské architekty, jejichž kresby a plány můžeme v expozici zhlédnout. Za pozornost stojí i pérové kresby Baccia di Bianka, jenž se podílel na freskové výzdobě Valdštejnského paláce, plátna malíře Hanse von Aachena a kovové odlitky soch Adriana de Vriese. Všechny představené práce, dosahující často mimořádných kvalit, ukazují vévodu jako štědrého mecenáše umění.

Úspěchy i prohry
Třetí část výstavy nazvaná Velký Artaxerxes, postrach světa líčí Valdštejnovy vojenské úspěchy a prohry. Tomuto oddílu dominují dobové zbraně a zbroje, doprovázené kresbami a malbami s vojenskými náměty. Výjevy z bitev doplňují pohledy do vojenských táborů a ležení, drsné pijácké scény zjemňují portréty přitažlivých markytánek.

Vedle řady děl anonymních tvůrců, z nichž nejvíce zaujmou pololidové letáky líčící zavraždění Albrechta z Valdštejna, zde nalezneme například grafický cyklus Útrapy a hrůzy války Jacquesa Callota, oleje italského malíře Domenika Fettiho, dílenské práce či kopie Davida Tenierse a Anthonyho van Dycka nebo plátna vlámského malíře Pietra Snayerse, který, ač sám nikdy nebyl na bojišti, výtečně zdokumentoval realitu třicetileté války.

Pohled z budoucnosti
Poslední část výstavy nesoucí název Nesmrtelná bestie sleduje, jak byla Valdštejnova osobnost nahlížena v pozdějších staletích. Pro české obrozence 19. století znamenal zosobnění zrady národních zájmů, mezi nacionálně orientovanou německou společností se naopak stal symbolem budoucího sjednocení německé říše. Je proto nanejvýš zajímavé sledovat, jak se s jeho odkazem vyrovnali čeští malíři jako Karel Purkyně, Jaroslav Čermák či Antonín Lhota, jejichž plátna s valdštejnovskou a pobělohorskou tematikou jsou zde vystavena vedle karikatur a grafik pocházejících povětšinou z 19. století.

Albrecht z Valdštejna byl diplomat a politik evropského formátu, jenž vždy pragmaticky věděl, na čí stranu se má přidat. Jeho úspěchy, moc a bohatství, jež se expozice snaží v plné velikosti ukázat, se však staly trnem v oku ostatním, stejně ctižádostivým, proto musel být násilně odstraněn. Nabízejí se určité paralely s dobou minulou i dnešní. I tento pohled může mít proto divák na zřeteli, když prochází s vkusem a grácií vypravenou výstavou, která však postavu Albrechta z Valdštejna a jeho dobu lehce idealizuje.

Albrecht z Valdštejna a jeho doba
Valdštejnská jízdárna, Praha 1. Kurátoři Eliška Fučíková a Ladislav Čepička. Výstava trvá do 17. února 2007, www.valdstejn.org
Hodnocení MF DNES: 80%