Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava o sv. Anežce je největší prezentací památek na českou světici

  14:39aktualizováno  14:39
Až do 25. března je k vidění v prostorách přízemí kláštera sv. Anežky České výstava věnovaná jedné z nejvýznamnějších žen přemyslovské dynastie, té, která propůjčila klášteru jméno. Jedná se o první takto rozsáhlou výstavu o sv. Anežce České. Zahrnuje přibližně 300 exponátů.

Z výstavy Sv. Anežka Česká, princezna řeholnice (Karel Stádník: Sv. Anežka Česká, 1987) | foto: Národní galerie

Fotogalerie

Výstava je pořádána na závěr Roku sv. Anežky České, vyhlášeného arcibiskupem pražským u příležitosti oslav osmisetletého výročí narození této světice evropského významu. Vystaveny jsou exponáty z oboru malířství, sochařství, architektonické plastiky, uměleckého řemesla i archeologických nálezů, doplněné o unikátní, zřídka veřejně prezentované historické dokumenty. Výstava je společným dílem pražského arcibiskupství a Národní galerie, přispěly i více než tří desítky zapůjčitelů.

Sv. Anežka Česká (1211–1282)

Nejmladší dcera Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Od útlého dětství byla připravována na roli přemyslovské princezny, která má být politicky výhodně provdána. Anežka se však rozhodla pro řeholní život v duchu tehdy nové řeholní spirituality sv. Františka z Assisi. S podporou bratra, krále Václava I., založila počátkem 30. let 13. století špitál a následně klášter klarisek a minoritů. Záhy do kláštera Na Františku po jeho založení vstoupila. Byla zde abatyší až do své smrti roku 1282.

První část výstavy se zabývá dobovým kontextem Anežčina života, každodenními reáliemi i prameny Anežčiny spirituality. Další část je věnována výtvarným a literárním památkám dokládajícím rozmanité podoby úcty k sv. Anežce České od středověku až po 20. století. Zároveň je výstavní koncept rozšířen o památky věnované kultu dvou urozených žen s Anežkou Přemyslovnou rodově a duchovně spřízněných, sv. Hedviky Slezské a sv. Alžběty Uherské.

Významná část dochovaných listin, týkajících se historických okolností Anežčina života a činnosti, je na výstavě po omezenou dobu prezentována v originálech z fondu Národního archivu. Listiny, které nebylo možné na výstavu zapůjčit, zejména z fondu vatikánského archivu, jsou dostupné pro individuální prohlídku v elektronické podobě. Týká se to například Anežčiny korespondence se sv. Klárou z Assisi i tehdejším papežem Řehořem IX.

Z výstavy Sv. Anežka Česká, princezna řeholnice (Podobizna sv. Anežky na

Podobizna sv. Anežky na hlavici triumfálního pasu ze svatyně Salvátora v Anežském klášteře (1261)

Výstava připomíná i fakt, že klášter byl v době Anežčina života koncipován také jako rodové pohřebiště Přemyslovců. Byli zde pohřbeni oba jeho zakladatelé, sv. Anežka Přemyslovna i její bratr král Václav I., matka Kunhuta Uherská i Václavova žena Kunhuta Štaufská. K uložení ostatků Přemysla Otakara II. vlivem politických událostí nedošlo, tuto okolnost připomínají na výstavě jeho pohřební insignie ze sbírek Pražského hradu a velkolepý Ostatkový kříž, zapůjčený z pokladu dómu v Řezně.

Koncept výstavy vynalézavě pracuje i s autenticitou historických prostor. Zdejší gotická architektura je samostatným exponátem (klášterní svatyně, refektář, kapitulní síň, ambit, Anežčina soukromá oratoř).  Přímo na místě si tak návštěvníci mohou připomenout texty středověkých legend popisujících některé reálie života sv. Anežky ve zdejším konventu klarisek. Zcela unikátně se také podařilo zapůjčit texty latinských legend ze zahraničních sbírek.

Z výstavy Sv. Anežka Česká, princezna řeholnice (Legenda blahoslavené Anežky

Legenda blahoslavené Anežky (Candor lucis aeternae) (před 1328)

Výstava je první ucelenou přehlídkou děl svatoanežské ikonografie. Kromě výběru památek, prezentovaných na doposud jediné, komorní svatoanežské výstavě v roce 1932 v prostorách staroměstského kláštera křižovníků, je na výstavě představena řada doposud méně známých děl svatoanežské ikonografie. Výjimečné postavení zaujímá například soubor památek spojených s Rytířským řádem křižovníků s červenou hvězdou, který Anežku Přemyslovnu uctíval jako svou zakladatelku již od středověku.

Všeobecně známým exponátem je pak jediný dochovaný barokní svatoanežský cyklus – série lunetových obrazů připsaná zčásti Janu Jiřímu Heinschovi (1696, Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou), vystavená v ambitu kláštera klarisek.

Podobu kultu v 19. a první polovině 20. století velmi názorně ilustrují díla A. de Rohdena, V. Hellicha, J. Navrátila, J. V. Myslbeka, Č. Kafky, V. Hynaise,  E. Dítě,
Č. Vosmíka či L. Bočka. Mezi nejvýznamnější realizace 19. století patří Hellichův oltář pro kostel sv. Ducha v Hradci Králové (1874) a Myslbekovy práce na pomníku sv. Václava s postavami zemských patronů, mezi kterými nechyběla ani blahoslavená Anežka Česká.

Z výstavy Sv. Anežka Česká, princezna řeholnice (Josef Václav Myslbek: Sv....

Josef Václav Myslbek: Sv. Anežka, model k soše pro pomník sv. Václava (1897–98)

Beatifikace a pozdější kanonizace Anežky Přemyslovny v roce 1989 je na výstavě také připomenuta řadou méně známých děl, mezi jinými též drobnou grafikou, příležitostnými tisky, odznaky, pamětními medailemi či platidly (viz pozdější návrh bankovky od O. Kulhánka na dnes již zrušené padesátikoruně).

Přípravy výstavy provázela řada nových objevů. Mezi nejzajímavější a divácky nejatraktivnější zisky patří rokokový relikviář sv. Anežky České z křižovnického majetku, či znovuobjevení relikvie sv. Anežky České v plenáři Hanuše z Kolovrat. Výstavní prvenství náleží také náznakové rekonstrukci podoby pozdně gotického retáblu zvaného Archa Puchnerova, zhotoveného roku 1482 nejspíše u příležitosti dvousetletého výročí úmrtí Anežky Přemyslovny.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstava Manifesto Juliana Rosefeldta
OBRAZEM: Za výstavu Manifesto by si Blanchettová zasloužila třetího Oscara

Australská herečka a držitelka dvou Oscarů Cate Blanchettová už dlouho nemusí nikoho přesvědčovat o svém hereckém talentu. Nová výstava Manifesto v Národní...  celý článek

Luba Bakičová
OBRAZEM: Křehká síla skla jde do aukce. Oslňuje a hraje barvami

Od začátku října návštěvníky pražského Tančícího domu oslňují sklářské poklady vystavované v rámci třetího ročníku Křehké síly skla. Už tento čtvrtek jdou díla...  celý článek

Fotografie nominované na ceny Czech Press Photo 2017
Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Do letošního ročníku se přihlásilo 482 tvůrců s 7 277 fotografiemi. Mezi snímky, které vybrala mezinárodní porota, jsou i díla našich fotografů Petra Topiče,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.