Karel Kryl

Karel Kryl | foto: Profimedia.cz

Výstava o českém folku dává přičichnout k Omamným květinám pravdy

  • 0
Jako svůj první letošní počin otevřelo pražské Popmuseum v břevnovském kulturním centru Kaštan výstavu Omamné květiny pravdy s podtitulem Český folk 1969-79. Instalována bude až do 30. září.

Vladimír MertaObsah výstavy napovídá už sám její název, inspirovaný slavnou písní Vladimíra Merty. Dění kolem více či méně protestních písničkářů je také hlavní osou výstavy. Začíná u zakladatele tradice moderního českého folku Karla Kryla a končí v "pochartovním" období, kdy většina písničkářů měla oficiální činnost pokud ne přímo zapovězenu, tedy alespoň velmi ztíženu.

Vlastimil TřešňákŘeditel Popmusea Aleš Opekar v úvodním slově vernisáže zdůraznil, že se jedná o první počin jím vedené organizace na poli folkové hudby. Předchozí výstavy, které Popmuseum soustavně pořádá od doby svého vzniku v roce 2000, se týkaly především rockových dějin (např. Vladimír Mišík nebo historie české nové vlny), dvakrát jazzu (Jaroslav Ježek, Karel Krautgartner). O historii českého folku a písničkářství se ovšem v poslední době zvedá zájem, jak o tom svědčí i produkce knih na toto téma (v posledních letech vyšly například monografie Karla Kryla, Vlastimila Třešňáka a hnutí Šafrán, stejně jako celkový pohled na český folk s důrazem na 80. léta).

Vlasák klade důraz na Portu a Nohavicu

Vladimír Vlasák popsal dějiny českého folku do roku 1989

Dagmar Voňková - AndrtováSoučasná výstava je sice primárně folková, zajímavé dokumenty tu ovšem najde i fanoušek dalších žánrů - období, které expozice pokrývá, bylo specifické tím, že čeští folkoví písničkáři často navazovali umělecké kontakty s rockovými i jazzovými hudebníky a naopak představitelé rocku, většinou režimu nepohodlní, se zkoušeli udržet na scéně prostřednictvím žánrově klidnějších projektů blížících se folku.

Jaroslav HutkaTak spolupracoval, jak dokumentuje řada fotografií v Popmuseu, například kytarista Radim Hladík s Jaroslavem Hutkou, Vladimír Merta s plejádou muzikantů zejména okolo Mišíkových ETC..., dnes už opomíjenou, zde chvályhodně připomenutou raritou je například členství Michaela Kocába v křesťansko-folkové Skupině bratří Mikolášků.

Mezi dalšími dokumenty a memorabiliemi jsou dobové plakáty, obálky singlů i zřídka vydávaných LP desek (málokdy vídanou je obálka prvního alba Vladimíra Merty, natočeného a vydaného roku 1968 v Paříži pod názvem Ballades de Prague - album by, mimochodem, mělo podle kuloárních informací letos vyjít v reedici na CD) a spousta výstřižků z dobového tisku, často dokládajících, jak museli hudební publicisté doslova "tančit mezi vejci" cenzurních zásahů. K vidění jsou i projekce dokumentů vztahujících se k tématu.

Vlastimil TřešňákVernisáž okořenil koncert jedné z nejvýznamnějších osobností české písničkářské scény zdaleka nejen období, které výstava pokrývá, Vlastimila Třešňáka a jeho rockového Bandu. Koncert byl krásným příkladem uměleckého vývoje, který započal už na konci 60. let na folkové scéně a dnes vrcholí v osobité a emočně mimořádně nabité rockové hudbě, aniž by v ní Třešňák svoje kořeny zapíral.