Jakub Jurásek, Bez názvu (poselství skříňových národů)

Jakub Jurásek, Bez názvu (poselství skříňových národů) | foto: Nad čarou

Napoprvé je na výtvarnou školu nevzali, teď vystavují Nad čarou

  • 0
Tři autorky, devět umělců, padesát osobností výtvarného světa. Taková je základní statistika projektu Nad čarou, který se od čtvrtka představí v pražském Centru současného umění DOX. Má pro umělce smysl vysoká škola? Neničí studium umělecké myšlení? To jsou otázky, kterými se zabývá.

Příznivcům výtvarného umění může být název akce povědomý. Vychází totiž ze série výstav Pod čarou, které před lety začala pořádat Barbora Pivoňková, když se hlásila na pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a nedostala se na ni. Řekla si, že je to škoda, a sobě a dalším talentovaným lidem, kteří se ten rok na školu nedostali, uspořádala výstavu - dosud se uskutečnilo šest ročníků.

Jak vnímá umění Roman Týc

"Chystaná výstava v DOX je vlastně takový protipól těch dosavadních přehlídek. Je to ve velké zavedené galerii a pod výběrem mladé dynamické kurátorky Terezy Jindrové," vysvětluje princip Alena Bartková, která na projektu Nad čarou pracuje s Pivoňkovou a Zdenkou Švadlenkovou.

Autorky obeslaly všechny, kteří vystavovali na jednotlivých ročnících Pod čarou, znovu se hlásili na školu a dostali se na ni. "Oni nám poslali svoje portfolia a z asi padesátky jsme jich vybraly devět. Každý vystavuje čtyři díla. První je z doby předtím, než se na školu hlásili, druhé pochází z dob studií a podmínkou je, aby bylo oceněné jejich pedagogy. Třetí je takové, které oni považují z té doby za nejlepší. A čtvrté je aktuální," popisuje Bartková.

Martina Kratochvilová, Koberec, akryl na plátně

Jednotlivá díla nebudou označená, takže bude na divákovi, aby se pokusil určit, co vzniklo před studiem, během něj a co až po něm.

Součástí projektu je také kniha. Mapuje celou historii "odpadlických" výstav Pod čarou, svůj příběh sepsal vždy jeden z účastníků každého ze šesti ročníků. Publikace také pátrá po smyslu studia, stavu tuzemského výtvarného trhu a pokládá si otázku, co je vlastně současným uměním. "My tři jsme ještě dost mladé na to, abychom někoho poučovaly. Takže jsme vybraly padesát lidí z naší výtvarné scény. Máme s nimi rozhovor, nebo napsali esej," říká Bartková a za všechny slibuje například rektora pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřicha Smetanu nebo naopak člena skupiny Ztohoven Romana Týce, jenž patří mezi ty, kteří formální výtvarné vzdělání nemají.

Jak fotí Vano a maluje Rittstein

Součástí knihy má být i katalog výstavy. "Jenže chceme, aby byl maximálně autentický a obsahoval i fotky z vernisáže, na které se zároveň má první část knihy křtít a začít prodávat," líčí zdánlivě těžko řešitelný rozkol Bartková. "Lámaly jsme si hlavu, jak to vyřešit. A nakonec bude na hřbetu polovina zipu. Kdo si na vernisáži koupí první část a dá nám adresu, tomu pošleme 'zbytek' knihy, až přijde z tiskárny," vysvětluje. Obsáhlou první část i útlejší druhou tedy půjde poměrně elegantně spojit v jeden svazek.

Součástí projektu Nad čarou je i kniha Umělec, vila a bazén

Poslední akcí, kterou projekt Nad čarou chystá, bude série workshopů s významnými umělci. "Lidé si myslí, že současné umění je jen pro totální nadšence nebo akademiky a oni do toho nemohou vidět. A to mě mrzí," vysvětluje motivaci Bartková. "Takže uspořádáme workshopy, ale budou venku, aby si jich mohli všimnout i kolemjdoucí." Malíř Michael Rittstein tak bude mít velké plátno na některém z pražských náměstí a bude tam s lidmi malovat. "A když na to plátno někdo šlápne, nic se nestane, protože to dneska k umění patří," dodává Alena Bartková.

Další workshop bude se slovenským fotografem Robertem Vanem a bude vyhlášený jako soutěž. Zájemci pošlou své snímky, tvůrci projektu jich vyberou patnáct, sám Vano se pak rozhodne pro šest lidí, se kterými bude celý den fotit. Vano se nadšencům do fotografie věnuje často, jeho školení však není levná záležitost. "Doufáme, že tohle bude dobrá příležitost, jak se něčemu přiučit od mistra v oboru," uzavírá Bartková.