Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava na Pražském hradě představuje dobu učence rabiho Löwa

  4:42aktualizováno  4:42
Golem fascinoval Mikoláše Alše, Aloise Jiráska i Jana Wericha, který se s ním nesetkal jen v Císařově pekaři, ale složil o něm s Voskovcem píseň. Jeho tvůrce rabín Jehuda Lev ben Becalel zvaný rabi Löw zemřel před 400 lety. V Císařské konírně Pražského hradu v souvislosti s tímto výročím začala rozsáhlá výstava nazvaná Cesta života.

Náhrobek rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově v Praze, slivenecký mramor (1610) | foto: Židovské muzeum v Praze

Jehuda Leva ben Becalel, Deruš nae he-šabat ha-gadol (Praha, 1589)Löwova postava je přitom opředena tolika mýty, že je těžké z nich vypreparovat pravdu.

Neví se ani přesně, kdy se tento židovský náboženský a filozofický myslitel narodil. S golemovskou legendou staré Prahy byl rabi spojen až v devatenáctém století.

Löw skutečný i vysněný

"Pojetí rabiho Löwa jako zosobnění tajuplnosti ghetta, divotvůrce, matematika a tvůrce umělé bytosti golema nemá sice historické oprávnění, poskytlo však bohatou inspiraci umělcům. Své právo na existenci má pravý i vysněný Löw, avšak rozpor mezi historickým obrazem této osobnosti a jejím převažujícím chápáním je propastný," říká kurátor výstavy Alexandr Putík z pražského Židovského muzea, které ji na Hradě spolupořádá. "Tato skutečnost je natolik významná, že posloužila jako základ pojetí celé výstavy," dodal.

Výstava je rozdělená do dvou částí, ta první je věnována historickému rabi Löwovi a autentickým tradicím s ním spojeným, druhá je zasvěcena odkazu Löwa a původu legend spjatých s jeho jménem.

Dekorace z filmu Martina Friče Císařův pekař a pekařův císař z roku (1951)

Jádro Cesty života tvoří přes dvě stovky předmětů, knih a archiválií, které ilustrují dobu, v níž rabi Löw žil. Kromě originálů jde i o repliky nejvzácnějších předmětů z pražského Židovského muzea, například o křeslo, na kterém prý rabi sedával při bohoslužbách ve Staronové synagoze, či o pohár určený k náboženským obřadům.

Nejvzácnějším exponátem je pravděpodobně unikátní dokument ze Státního archivu ve Vídni z roku 1597 s podpisem samotného rabiho a také stolní zvonek Rudolfa II. ze slitiny sedmi kovů vytvořený podle kabalistického návodu. Pozoruhodné je také trojrozměrné zobrazení starého židovského města a hřbitova, sestavené podle modelu z 18. století.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Roman Franta: Masový běh (2016-2017)
OBRAZEM: Skol! Jizerská padesátka slaví, umělci se jí nechali inspirovat

Jedna z nejvýznamnějších zimních sportovních událostí v Česku, Jizerská padesátka, slaví letos padesátý ročník. Také k té příležitosti jsou od soboty až do 17....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.