Z výstavy Best of... - Sofa (1805-1825)
"Vybrali jsme deset zajímavých osobností. Je mezi nimi například hudební skladatel Miloš Štědroň, ekonom Tomáš Sedláček, architekt Marek Štěpán nebo moderátorka Adéla Banášová. Chtěli jsme po nich, aby si vymysleli svou vlastní koncepci expozice, vybrali díla, o kterých si myslí, že by na ní neměla chybět, a sepsali i průvodní text," popisuje kurátor Petr Ingerle nápad otevřít galerii víc světu. "Výroční výstavu jsme nechtěli dělat jen jako výběrovou kolekci děl, chtěli jsme z potenciálních návštěvníků udělat autory. Je to součást diskuse o podobě současného muzea," dodává.
V galerii tak vzniklo deset velmi různorodých expozic zhruba po deseti dílech, z nichž každá má svůj vlastní nápad, své téma a originální instalaci.
Podle svého gusta
"Každý to pojal po svém. Architekt Štěpán měl třeba od počátku jasno, že jeho tématem jsou ruce a gesta. Vybíral tedy hlavně barokní obrazy. Miloš Štědroň svůj výběr pojal jako vzpomínku na výstavy sedmdesátých let, které pomáhal organizovat, takže vytvořil remake na téma výtvarné umění a hudba. Adéla Banášová si zvolila jako téma kontakt, takže vybírala obrazy, na kterých je lidská bytost v kontaktu třeba s přírodou nebo další bytostí. Tomáš Sedláček svoji expozici pojmenoval Vykloubený objekt, čímž přesně vystihl celou podstatu výstavy. Vystavená díla jsou zde zbavená svého zavedeného kontextu," vysvětluje kurátor.
Z výstavy Best of... - Gustav Gurschner: Lampa s mušlí (firma Moritz Hacker, Vídeň, před 1904)
Vedle sebe se tak tady může ocitnout jemná melancholická kresba Jana Zrzavého z první poloviny 20. století, plakát k filmu Šelma na svobodě z let šedesátých a secesní lampa od slavné vídeňské firmy Moritz Hacker.
Podle Ingerleho jsou všechny kurátorské postupy zcela legitimní a využívané profesionálními kurátory: "Výstava bude od profesionální téměř k nerozeznání. Autory jsme přitom nijak nesměrovali, nepomáhali jsme jim. Chtěli jsme z nich vytáhnout
jejich nápady. Až jsme byli překvapeni, jak zajímavě se to rýsuje."
Někteří z "kurátorů" měli prý velmi specifické požadavky na instalaci děl. Například teoretický fyzik Petr Hořava, který působí na Kalifornské univerzitě v Berkeley (a zabývá se zejména teorií strun), vytvořil přesný plán, kde který obraz má viset. "Odevzdal precizní půdorys," komentuje kurátor.
Marek Štěpán si vyžádal speciální reflektory, kterými nasvítí obrazy tak, aby vynikla gesta rukou. Zkrátka co osobnost, to svébytný přístup. Vystaveno zde bude celkem stočtyřicet exponátů a mnohé z nich spatří světlo světa po dlouhé době. I když budou prý převažovat díla, která patří mezi to nejlepší, co galerie za roky sbírání nashromáždila, někteří z účastníků se prý vydali do archivů a zařadili do výběru i věci, které dlouho vystaveny nebyly.
Z výstavy Best of... - Mistr Olomouckého (Rajhradského) oltáře: Nesení Kříže (kol. 1450)
Například jemné grafiky Josefa Čapka si vybrala Ladislava Antoníčková, která pracuje na nádraží. Úplně poprvé na půdě Moravské galerie bude promítán také experimentální film Mříže, který vytvořil Dalibor Chatrný s hudbou Aloise Piňose.
"Zcela individuální přístupy k výběru, nečekané požadavky, ale i hledání společného jazyka nad tím, jak z rozsáhlé sbírky umění vybrat to nejlepší, zůstanou zkušeností, která snad na obou stranách daleko přesáhne samu výstavu," dodává ředitel galerie Marek Pokorný.
Výstava se bude konat v Uměleckoprůmyslovém muzeu a potrvá do 6. listopadu. Vstupné bude 100 korun.
