Vedle vlastní tvorby se Anderle vždy zajímal o dění ve výtvarném umění. Podle kurátorky zlínské výstavy Ladislavy Horňákové není ale sběratelem naplněným touhou vytvářet systemizované kolekce umění. Anderle se obklopuje díly, která ho osloví a zaujmou.
"Když se 20. století v plné síle dožilo 60, klasická moderna vrcholila, ocitl jsem se v Černém divadle. Hráli jsme v Evropě, v Austrálii i v Americe. Ale nezapomenutelné bylo měsíční hraní v Paříži na podzim v letech 1964 a 1967," zavzpomínal Anderle. Galerie na březích Seiny tehdy vystavovaly vrcholy moderny. "Tenkrát nebyla (představovaná díla) moc drahá. Stačilo se jen uskrovnit a z ušetřených diet si tyto skvosty koupit," dodal umělec.
Z této části Anderleho sbírky jsou ve Zlíně vystaveny grafické práce Joana Miróa, Antoniho Tapiese, Jeana Dubuffeta a Marka Chagalla.
Zcela zásadní roli ve sběratelství Jiřího Anderleho hraje africké kmenové umění. "Malá kolekce afrického kmenového umění vystavená ve Zlíně je pouhým zlomkem rozsáhlé sbírky, jejíž podstatná část tvoří stálou expozici v prostorách Galerie Anderle v Pelléově vile v Praze-Bubenči," poznamenala kurátorka.
Již od 60. let minulého století patří Anderle k nejvýraznějším osobnostem českého výtvarného umění. V prostorách zlínského zámku jsou k vidění i jeho nejnovější kresby grafitem a barevnými křídami z cyklů Hořící čas a Vibrace.
Výstava Ars longa... s dlouhým podtitulem Jiří Anderle, malíř, grafik a jeho sbírky – africké kmenové umění, Dubuffet, Miró, Tapiese je k vidění ve druhém patře zlínského zámku. Potrvá do 10. dubna.
