Výstava je poctou Miladě Horákové

Dne 27. června uplyne padesát let ode dne, kdy komunisté po vykonstruovaném soudním procesu popravili Miladu Horákovou. K této příležitosti se od 21. června do 16. července 2000 koná v Panteonu Národního muzea v Praze pietní výstava, která přibližuje klíčové události života Milady Horákové. Společně s touto expozicí je otevřena doprovodná výstava s názvem „Všem, kteří vzdorovali“, jež mapuje represi režimu po roce 1948.

Milada Horáková se narodila v roce 1901, po absolvování právnické fakulty pracovala na pražském magistrátu, odkud byla v roce 1939 propuštěna. Pracovala v ústředí Petičního výboru “Věrni zůstaneme” a zprostředkovávala kontakt s odbojovými skupinami. V roce 1940 byla Milada Horáková zatčena gestapem a v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení.

Po osvobození Československa vystupovala velmi aktivně ve veřejném životě. Stala se předsedkyní Svazu československých žen a poslankyní Ústavodárného národního shromáždění. Po komunistickém převratu v roce 1948 byla nucena vzdát se všech funkcí. V roce 1949 byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu komunisty odsouzena k trestu smrti pro údajnou špionáž a velezradu.

Rozsudek byl zrušen v roce 1968, rehabilitace byla provedena v roce 1990. Úryvek z rehabilitačního rozsudku: “Je nepochybné, že všichni obvinění byli protiprávně odsouzeni za činy, které byly v souladu s principy demokratické společnosti respektující občanská politická práva a svobody, zaručené ústavou a vyjádřené v mezinárodních právních normách. Provedené trestní řízení bylo výsledkem zvůle uplatňované v politické linii likvidace odpůrců totalitní diktatury tehdy vládnoucího režimu.”

Milada Horáková s mikrofony na snímku z dokumentu Ztráta paměti.

Milada Horáková.