Je to případ jak brněnské Moravské galerie, která takto doplňuje stálou expozici od gotiky po umění 19. století, tak pražské Národní galerie, která má Kabinet kresby a grafiky umístěný ve třetím patře Veletržního paláce těsně před skvosty francouzského umění počátku 20. století.
V současné době zde nabízí malou výstavu Francouzské reflexe Otakara Kubína/Othona Coubina. Počínaje Pařížskými střechami z roku 1908 a konče Ženou z roku 1930 sleduje návštěvník genezi Kubínovy kresby od sytých tuší a dřevorytů až po jemnou a sotva viditelnou kresbu tužkou či speciálním stříbrným pisátkem, které Kubína přibližuje metodě starých mistrů.
Síla je v obou pólech – biblický Job na dřevorytu z roku 1913 i náladou podobný soubor šesti obrazů Lidské bídy jsou drsné a tvrdé, lept Vypuzení (1920) podle básně Walta Whitmana melancholický.
Uprostřed malého sálu je k vidění i soubor ilustrací ke sbírce básní Raymonda de La Tailheda Báseň Orfeova, ostatně bájný Orfeus byl Kubínovým častým motivem. Otakar Kubín přišel v roce 1919 o ženu i syna a zlomen tragédií odešel do Provence. Tam ho začala fascinovat krajina bez lidí – a vznikla suchá jehla Senoseč či Krajkářka z Puy.
Když se Kubín znovu oženil a přijal svou francouzskou identitu, zrodil se Othon Coubine. Začal se zaměřovat na kresby krajiny bez předchozích náčrtů, čistě z hlavy. Údajně měl téměř fotografickou paměť a stačilo mu se na krajinu jednou podívat, aby její náladu přenesl na papír.
Projev Othona Coubina je neoklasicistní – na rozdíl od kuboexpresionistického Otakara Kubína, člena Osmy a obdivovatele Gaugina a van Gogha. Výstava Francouzské exprese, jakkoli je skutečně jen kabinetní, ukazuje na dvou desítkách kreseb výtvarný přerod česko-francouzského mistra.
Povedený je i skromný katalog – jsou v něm reprodukovány všechny vystavené kresby a grafiky doplněné o čtivý text Zuzany Novotné. Kabinet ve stálé expozici tak naprosto vyčerpávajícím způsobem plní svoji funkci – nechodí se do něj jen tak (je totiž nutné zaplatit celou výši vstupného do expozice), ale když už chce návštěvník vidět prolnutí českého a francouzského umění (na což je třetí patro expozice ve Veletržním paláci ideální), je to právě Kubín/ Coubine, jehož dílo se nabízí jako průnik mezi těmito dvěma světy.
HODNOCENÍ MF DNES 80 %
