Letos si ve spojení s legendární kreslenou postavičkou připomínáme hned dvě výročí. V roce 1927 se Ferda Mravenec poprvé objevil v časopisu Pestrý týden a 4. července 1967, před padesáti lety, zemřel jeho duchovní otec, spisovatel, ilustrátor, novinář a karikaturista Ondřej Sekora.
Vášnivý entomolog svým Ferdou Mravencem těšil čtenáře Pestrého týdnu, Lidových novin a později hlavně dětské fanoušky v řadě vlastních knih.
Brouk Pytlík a můra, 1940
Obě výročí připomene v pasáži Paláce Koruna v dolní části Václavského náměstí v Praze, která potrvá přes celé prázdniny až do 15. září a vstup na ni bude zdarma. Návštěvníci tu najdou více než čtyřicet exponátů včetně Sekorových kreseb, komiksů, pastelů, knížek či příspěvků psaných pro Lidové noviny.
„Méně se totiž ví, že psal jako sportovní redaktor reportáže z olympiády, Tour de France a přinesl do Československa ragby. Před válkou se svými kresbami a také články v novinách vysmíval Hitlerovi, v nacistickém lágru pak s Oldřichem Novým secvičili divadélko s maňásky z brambor,“ připomíná pořadatel výstavy Lešek Wronka, který v pražském Divadle Hybernia uvádí i muzikál Ferda Mravenec.
Právě nacistický režim stál za zákazem novinové podoby Ferdy Mravence během válečných let. V roce 1941 dostal Ondřej Sekora z politických důvodů v redakci Lidových novin výpověď. Už v roce 1944 však natočila Hermína Týrlová první československý loutkový film s Ferdou Mravencem, zatímco jeho tvůrce byl internován coby manžel židovské ženy v koncentračním táboře. Válku přežil, a po ní ve své práci pokračoval.
„Výstava je přednostně určena dětem. V červnu a v září budou v jejím rámci probíhat edukativní hry, kde se děti naučí, jaké druhy brouků žijí v přírodě, procvičí se ve zručnosti jako Ferda Mravenec, nebo se naučí základům první pomoci,“ dodává Wronka.
