Štít z hospody v Janovicích se scénou smrti Ondráše.

Štít z hospody v Janovicích se scénou smrti Ondráše. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Vyšla pravda o zbojníku Ondrášovi: nebral jenom bohatým

  • 6
"Slezský Jánošík", legendární zbojník Ondráš, nebyl ušlechtilým mužem, který bohatým bral a chudým dával. Vyplývá to z nové knihy historika Jiřího Tichánka Ondráš - Po stopách legendárního zbojníka. Historik: Robin Hood i Ondráš byli vyvrhelové.

Autor na knize pracoval dva roky, snažil se nevnímat báje, mýty a legendy, ale řídit se především fakty. Výsledek jeho pátrání je překvapivý. "Tak jako se nyní díky historikům ukazuje, že Robin Hood byl jen obyčejný zbojník a vyvrhel, i z Ondráše, vlastním jménem Ondřeje Fucimana, je třeba sejmout gloriolu dobráka," říká Jiří Tichánek.

Brali, co se namanulo

Z dobových dokumentů, například z výslechů členů Ondrášovy družiny nebo zápisů po loupežích a krádežích, vyplývá, že Ondrášovi a jeho partě bylo celkem jedno, koho okradla. "Jednou to byla hraběnka, podruhé drobný obchodník a jindy zas chudák, kterému sebrali poslední pytlík tabáku," říká Tichánek.

Ondrášův příběh inspiroval řadu umělců i prostých lidí, existuje okolo něj řada legend. Pravda je, že jej ve Sviadnově v roce 1715 ranou valaškou do hlavy zabil jeho druh, zbojník Juráš. Ondrášovo tělo pak bylo převezeno do tehdejšího Frýdku, tady je kat rozčtvrtil a rozvěsil na několik míst pro výstrahu.

Z CHYSTANÉHO FILMU O JÁNOŠÍKOVI

Tichánkovi se podařilo najít vražednou zbraň - valašku, která byla považována za nenávratně ztracenou. "Zjistili jsme, že někdy v roce 1918 ji jeden vlastivědný pracovník vzal z panských sbírek, které byly krátce poté rozkradeny. Od něj ji koupil akademický malíř Jan Kobzáň z Liptálu. Valašku nám poskytla jeho dcera Jana," říká Tichánek.

Do hospody za historií

Jeho kniha přináší také řadu dalších objevů okolo Ondráše a jeho družiny. Historik například zjistil, že sviadnovská hospoda, kde byl Ondráš zabit a která už neměla existovat, stále stojí. Vyloupená hospoda Zábava ještě ze světa nezmizela.

"Byla ale obestavěna hospodářskou budovou, nicméně podle sklepení a vnitřních prostor je jasné, že jde o původní hospodu U Matky Hedviky, kde by Ondráš zabit." Existuje také objekt, kde byla kdysi raškovická hospoda Zábava, kterou Ondráš se svou družinou také vyloupil. Také tato hospoda je součástí jiné budovy.

REKLAMNÍ FILM JÁNOŠÍK

Zachovaly se čtyři podobizny Ondráše, jsou v Příboře, Sviadnově, Českém Těšíně a ve Vsetíně. "Je zajímavé, že ke všem těmto místům měl Ondráš a jeho tlupa vztah. V Příboře Ondráš podle všeho studoval na piaristickém gymnáziu, ve Sviadnově přišel o život, v Těšíně zbojníky soudili a ve Vsetíně Ondráš se svými zbojníky loupil."

Také tyto podobizny a další obrazy Ondráše, které jsou v mnoha beskydských hospodách, vypovídají mnohé o tom, jak lidé Ondráše podle pověstí vnímali. Zatímco na mnoha obrazech je namalován jako vysoký statný muž, ve skutečnosti byl podle Tichánka spíše menší a zavalitější postavy.

Jánošík versus Ondráš (v datech)

                                         Ondřej Fuciman     Juro Jánošík
narozen                             13. 11. 1680            25. 1. 1688
zabit (popraven)               31. 3. 1715              17. 3. 1713
vstup do vojska                1695?                       1707
odchod z vojska                1709?                      1710
odchod na zboj                 1711                        1711
zbojnická družina             30 členů                  30 členů
druh                                  Jiří Fuciman             Tomáš Uhorčík
poprava druha                  17. 4. 1717              21. 4. 1717
prokázáno                         nikoho nezabil          nikoho nezabil
magický předmět              očarovaná valaška  čarovná mast

Jeho "kladný vztah" k alkoholu a děvčatům jej podle Tichánka nakonec zřejmě stál život. "Juráš jej zabil nejspíše ze žárlivosti." A co bylo s Jurášem po Ondrášově smrti? "Nedostal odměnu sto dukátů, ale grunt. Jenomže stejně pak pokračoval ve zbojničení, byl chycen a popraven. Jeho druhové byli posláni do vyhnanství v Rijece a tam přikováni k veslům," říká Tichánek.