Obsah titulu, který poprvé vyšel v roce 1923, napoví už podtitul: "Rozhovor mezi Adolfem Hitlerem a mnou o židovské otázce."
Kniha, kterou v nákladu tisíc výtisků nechal vytisknout veřejnosti neznámý historik Jan Hlaváč, pobouřila židovskou komunitu, která ji ve své letošní zprávě o antisemitismu označila za ukázku volně dostupné protižidovské literatury.
"Pokud byl souzen Mein Kampf, tak tato kniha by měla být souzena dvojnásob. Tady už totiž nešlo o výdělek, o komerci, ale o to, dostat ji mezi lidi," tvrdí předseda Pražské židovské obce Tomáš Jelínek. Vydavatel Jan Hlaváč se brání, že o útok na Židy mu prý rozhodně nešlo: "Je to jen dokument doby," říká Hlaváč.
O významu Eckartova díla svědčí fakt, že jeho autora, šéfredaktora nacistického deníku z počátku 20. let, ocenil sám Adolf Hitler. Svůj Mein Kampf přímo věnoval právě Eckartovi a po svém přívrženci, který zemřel už v roce 1923, dokonce pojmenoval vysoké vyznamenání třetí říše.
České vydání Mein Kampfu bylo před čtyřmi lety policií zabaveno a jeho vydavatel Michal Zítko byl odsouzen na tři roky podmíněně. O vydání rozhovoru s Hitlerem neměla česká policie podle své mluvčí Blanky Kosinové ještě minulý týden žádné informace.
Může vyjít bible?
Židovskou obec obzvlášť pobouřila věta z Hlaváčovy předmluvy ke knize: "Tvrzení obsažená v knize týkající se Židů mohou být ve své většině, až na některé přehnanosti, zvláště ohledně rituálních vražd, o kterých lze pochybovat, pravdivá."
"Ta věta je hodně slizká. Říká vlastně, že to, o čem se v knize píše, je pravda," říká Tomáš Jelínek. Sám Jan Hlaváč to však odmítá. "Se základní ideou knihy, že za vše mohou Židé, samozřejmě nesouhlasím a také to v předmluvě píšu," tvrdí Hlaváč. "Kdybychom ale nesměli vydávat knihy, které vedly k historickým tragédiím, nemohla by nikdy vyjít ani bible."
Hlaváčovu nesouhlasu s knihou, kterou uvedl na český trh, není lehké uvěřit. V citované předmluvě totiž mimo jiné také píše: "Kniha je sama o sobě zajímavá i dnes, i když nám uplynulá desetiletí mezitím poskytla mnohem více zkušeností s židobolševickou činností. Eckhart se s materiálem mu dostupným v roce 1923 s danou problematikou vyrovnal celkem dobře."
Knihkupec: Už ani kus
Vydání Eckartova antisemitského spisku je pozoruhodné ještě z jednoho důvodu. Kniha byla totiž běžně k mání i u knihkupců, kteří v minulosti například odmítali prodávat Hitlerův Mein Kampf.
Objevila se tak například i v prestižních pražských knihkupectví Fišer, včetně jeho prodejny na filozofické fakultě. "Zjistil jsem to teprve teď a jsem z toho zděšený," říká majitel knihkupectví Bohumil Fišer.
"Byla to naše chyba. Nechci s tím mít nic společného, i když se prodalo jen asi deset kusů, většina navíc do knihoven. Teď se objevily další objednávky, ale já už nechci prodat ani kus. Jinak se s tím zacházet nedá."
