Tuto vůbec první souhrnnou oborovou encyklopedii vycházející za 111 let existence české kinematografie vydalo nakladatelství Libri. Štoll ji poslední dva roky tvořil ve spolupráci s Jarmilou Cysařovou, Janou Hádkovou, Zdenou Škapovou a Milanem Švihálkem.
Obsahuje 406 biografických hesel, 250 fotografií a rejstřík s dalšími 3400 jmény kolegů a protagonistů filmových dokumentů. Má sedm set stran, vznikla za finanční podpory ministerstva kultury a prodává se po 690 korunách.
Štoll už v ediční poznámce přiznává, že dokumentární tvorba je nejen v naší kinematografii menšinovou disciplínou, a přirovnává ji k pozici klasické hudby.
"Tím jí ovšem nelze apriorně přisuzovat pečeť jakosti, neboť dokumentaristé sami dobře vědí, že se svými díly pohybují na celé kvalitativní škále: od umělecky vyhrocených, někdy až v podstatě nesrozumitelných, niterných výpovědí o životě, přes 'pouhé' záznamy skutečnosti bez dalších ambicí, až po filmy programově zkreslující skutečnost," napsal.
Upozornil, že neustálý boj o finanční prostředky a důstojné pracovní podmínky nutí (ve světlých případech) autory využívat ve zvýšené míře svou invenci.
"Kolik se u nás kolem dokumentárního filmu za dobu jeho existence pohybovalo lidí, nikdo už nezjistí. Jen od roku 1945 jsou to stovky zaměstnanců Krátkého filmu a pak Československé, respektive České televize. Další desítky jich pracovaly v armádním filmu a studovaly FAMU," připomněl autor encyklopedie.
Především díky kvalitě se dnes podle něj dokumentární tvorba těší zájmu veřejnosti, dokonce určité prestiži. Po listopadu 1989 byly značným diváckým impulsem cykly Fera Feniče Gen a Oko. I snímky s celovečerní stopáží se dnes dostávají do kin a bojují o diváky. Velkou službu českému dokumentu za posledních 20 let udělaly kvalitní festivaly a
přehlídky, oceňuje je Filmový a televizní svaz Fites a Česká filmová a televizní akademie.
"Tato kniha však není dějinami českého dokumentu, lze ji brát jako sběr části materiálu, který dosud nebyl v takovém rozsahu učiněn. Naším cílem bylo představit co nejširší škálu autorů-režisérů, kteří by svým dílem reprezentovali nejrůznější žánrové typy, a to za použití maximálního množství informací," uvedl Štoll a knihu označil za českou
dokumentaristickou ekumenu.
Staví totiž vedle sebe dokumentaristy všech generací včetně mimopražských. Filmaře i televizní tvůrce, autory-umělce i všechny ty filmové kronikáře, autory populárně vědeckých, naučných, školních, instruktážních a osvětových filmů. Ty, kteří se napilno věnovali oslavě komunismu, i ty, kteří se tomu víceméně úspěšně či zcela bránili.
