„Přijde nestvůra horší této, která ovládána zlou vůlí a opatřena nejmodernějšími technickými prostředky, bude sužovati lidstvo hrozným způsobem,“ píše se v závěru právě vydaného románu Návštěva z pravěku.
Ta věta jako by předznamenala i osud svého autora – židovského chlapce Petra Ginze, který prošel Terezínem a zemřel v šestnácti letech v plynové komoře v Osvětimi.
Návštěvu z pravěku napsal ve třinácti letech ještě před transportem. Je kromě jeho deníků a kreseb jeho jediným dochovaným dílem.
„Dobrodružný příběh o příšeře ovládané zlem, která sužuje Afriku, napsal Petr Ginz inspirován Julesem Vernem. Popsal jim sešit, který sám ilustroval a navrhl i jeho obálku, kde Verna uvádí jako autora. Návštěva z pravěku byla v jeho fantazii jeho posledním zapomenutým románem. Svou knihu si Petr odvezl do terezínského ghetta, kde se po válce našla,“ uvedla Markéta Mališová, která knihu připravila pro vydání v pražském Nakladatelství Franze Kafky.
Ginzova Měsíční krajina vylétla do vesmíru
Pomuchlaný, špinavý sešit s románem, plný originálních ilustrací získala od sestry Petra Ginze izraelské výtvarnice Chavy Pressburger. Petrovy zápisky měly podivuhodný osud.
Před vystěhováním rodiny Ginzových do Izraele po komunistickém převratu roku 1948 zanechal otec několik dokumentů v domě rodinné přítelkyně v Modřanech. Dnešní majitel domu zkontaktoval Pressburgerovou roku 2003.
Bylo to po havárii raketoplánu Columbia, v němž letěl i první izraelský kosmonaut, který si Petrovu kresbu Měsíční krajina vzal s sebou do vesmíru jako poctu všem obětem holcaustu.
„Začetla jsem se znovu do Návštěvy z pravěku. Obsahuje napínavý děj se šťastným koncem, jak také Jules Verne zvykal končit své romány. Myšlenky se mi honily hlavou. Tato knížka s tak zajímavým obsahem leží už dlouhé roky, sice pěkně zabalená a uchovaná, ve starožitné skříni v šuplíku, v pokoji, kde ráda sedávám a rozjímám. Nikdo mimo mne ji ale nezná. Snad teď, když už do konce života mi moc nezbývá, bych se měla o ni dělit i s jinými lidmi,“ píše v doslovu paní Chava.
„Já nepovažuji vydání knihy Petra Ginze jen za dokument pro badatele. Je to román pro děti, pro všechny s romantickou duší. Kdyby nebylo holocaustu, je dnes Petr Ginz možná uznávaným spisovatelem. To, co se stalo jemu a tisícům dalších lidí je potřeba neustále připomínat,“ upozornila Mališová.
Petr GinzNarodil se v roce 1928 v Praze. Bezstarostné dětství se změnilo při obsazení Československa nacisty. V roce 1942 přišla internace do koncentračního tábora v Terezíně. Talentovaný mladík, který kreslil, maloval i psal romány, tu založil a vedl tajný týdeník VEDEM. V roce 1944 šestnáctiletého chlapce převezli do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde zemřel v plynové komoře. Jeho kresby, zápisky a právě román Návštěva z pravěku se ale zachovaly. |
