Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miloš Urban se v novém románu prochází starou idylickou Libní

  8:54aktualizováno  8:54
Do doby první republiky, do Libně, tehdejší pražské periferie a rodiny továrníka tamní automobilky Praga přivádí čtenáře nový román Miloše Urbana Praga Piccola, který vychází v těchto dnech. Autor svoji knížku představí při autogramiádě 11. října v knihkupectví Luxor v Praze na Václavském náměstí.
Ilustrační snímek k novému románu Miloše Urbana Praga Piccola

Ilustrační snímek k novému románu Miloše Urbana Praga Piccola | foto: Argo

Miloš Urban

Miloš Urban

Nakladatel knihu charakterizuje jako román o proměně českého světa z rakousko-uherského pořádku přes naděje, radosti i krize masarykovské republiky do nejistoty prvních let druhé světové války. Vypravěčem a hlavní postavou příběhu je Bertold Neuman, narozený v roce 1900 jako mladší syn inženýra automobilky Praga. Bertold je svědkem i aktérem dějin, stane se konstruktérem a podílí se na úspěchu značky.

S historií se barvitě prolíná jeho soukromý život, spletité rodinné vztahy, společenské povinnosti i zábava v tehdejší Praze, závod Zbraslav – Jíloviště, výlety do trampských zákoutí na Vltavě ještě bez přehrad, rodící se filmový Barrandov a nakonec útěk před blížící se německou agresí.

Urban se do Libně při psaní podíval podruhé, umístil tam už i část děje knihy Paměti poslance parlamentu. Nyní stejné prostředí pojímá jinak, jako zaniklou idylu. "K té patřila i ta krásná továrna, co je místo ní Sazka Arena, nebo jak se ta obludná betonová mrtvola jmenuje," říká spisovatel, mezi jehož zájmy akcentované v jeho dílech patří také architektura.

Někdejší továrna Praga je pro něj jedním ze symbolů Libně, kterou má rád. Patří mezi ně i libeňská synagoga, jejíž motiv hrdina knihy schoval do masky jednoho modelu pragovky.

Jako spisovatel debutoval Miloš Urban roku 1998 pod jménem Josef Urban mystifikační prózou s námětem literární historie Poslední tečka za Rukopisy. O rok později vydal už pod svým jménem román Sedmikostelí, přeložený později do 13 jazyků. V roce 2001 následoval "ekologický horor" Hastrman, za nějž obdržel cenu Magnesia Litera za nejlepší prozaické dílo.

Později napsal další řadu literárních děl, například Paměti poslance parlamentu, Stín katedrály, Pole a palisáda, Mrtvý holky nebo Lord Mord. Filmová podoba románu Santiniho jazyk (2005) v režii Jiřího Stracha byla v roce 2011 uvedena Českou televizí.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Frankurtskou radnici Römer během knižního veletrhu ozvláštnila světelná show...
KOMENTÁŘ: Letos ve stínu, za dva roky v Lipsku mají naše knihy šanci

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Frankfurtský knižní veletrh, který v neděli skončil, vsadil letos na čtenářskou kartu – a jeho návštěvnost znovu vzrostla.  celý článek

Americká komička Amy Schumerová ve svém pořadu
Amy Schumerová zve na svůj pohřeb. Pít se bude moskevská mula

Dialogem se svou vaginou začíná knihu málokterá spisovatelka. Jenže Amy Schumerová není ledajaká autorka. Je to především komička a herečka, která si zakládá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.