Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výroba hvězdy: nic není zadarmo

  12:39aktualizováno  12:39
V posledních letech se česká popkultura učí vyrábět hvězdy, na sezonu, na dvě, někdy i na víc. Zdaleka nejde jen o manažersky zkonstruované, podle marketingových pouček vyfrézované zpěvácké sestavy pro teenagery typu Lunetic či Holki. Zejména TV Nova k nové popularitě recyklovala některé zpěváky a herce, kteří počátkem devadesátých let zmizeli z obrazovek. Současně má tato televizní stanice valný podíl na tom, že "lidovým majetkem" se stávají i lidé, kteří předtím nic takového nezakusili a jejich výtah k popularitě se rozjel třeba až nedlouho před jejich čtyřicítkou. Co pro to museli udělat? Kdo za nimi stojí?

Prenatální stadium hvězdy Martina Maxy trvalo devět měsíců. Během nich vznikl tento novorozenec českého showbyznysu. Jeho album C'est la vie už měsíc vede domácí žebříček prodeje desek. Říká, že manželství pro něho není. "Ta instituce je mi trochu protivná. Připadá mi jako vykradač lásky." Maxa je tedy "volný". A ženy od deseti do padesáti ho vzaly přinejmenším na vědomí. I teenagerský magazín Bravo ignoroval Maxových devětatřicet a dal ho na obálku. "Už začíná být Maxy dost, možná by měl trochu přibrzdit," říká Martin Červinka z gramofonové firmy Universal Music, která Maxu "udělala".

AHA, TO JE TENHLE...
Červinka odmítá tvrzení, rozšířené v hudební branži, že Maxa je umělý plod. "Přece nemůžeme pracovat s prázdným manekýnem bez charismatu a vlastního názoru na muziku. Zkusili jsme to s Maxou a ono to vyšlo," říká Červinka. Za Maxou se rozjel v březnu 2000 - dal na tip manažera skupiny Lunetic, který zná severní Čechy a jenž mu řekl: "Zajeď se podívat do Litvínova. Je tam kluk, který má hospodu a sám v ní vystupuje." "Klukovi" bylo osmatřicet a Červinka si vzpomněl, že kdysi dávno se mu dostala do rukou Maxova vlastním nákladem vydaná deska. Tehdy ho nepřesvědčila. "Když jsem přijel do Litvínova, právě zkoušel s kapelou. Líbil se mi jeho projev i hlas," vzpomíná Červinka. Plácli si. Za tři týdny seděl Maxa v nahrávacím studiu.

Martin Maxa vystudoval fakultu tělesné výchovy a sportu, vyučoval na škole tělocvik se specializací na plávání a snil o dráze olympionika. Pro tento typ kariéry však byla jeho vysoká a přirozeně "těžká" postava nevyhovující. Sport mu podle vlastních slov dal sebekázeň a potřebu udržovat si fyzičku. Ještě v časech pražských studií si Maxa oblíbil písničkáře Vladimíra Mertu, jehož skladby také hrál. Sám se dopracoval k mnohem prostším a civilním písním: "Neskládám rychle, za dvacet let mi vydrželo asi třicet písní, které se postupně obrousily koncertováním."

JSEM PŘIPRAVEN
"Řekl jsem mu, že když s námi podepíše smlouvu, musí jít hodně věcí stranou. Když bude úspěšný, život se mu obrátí vzhůru nohama. Odpověděl, že je mu to jasné," vzpomíná Červinka, který pomohl na svět i skupině Lunetic. "Bral jsem to tak, že pro své písničky musím něco udělat. Nejsem přece naivní," dodává Maxa.

Společně s Červinkou vybrali skladby pro desku C'est la vie. Firma dvě z nich určila pro rádia, aby se o ně mohla opřít reklamní kampaň. Ty písně potřebovaly trochu okořenit, a tak firma požádala hudebníka Jana Ponocného, člena kapely Ivana Hlase, aby do nich natočil své kytary.

V Universal Music rozjeli propagaci. Do redakcí novin a časopisů putovaly kopie Maxova alba, specialisté na kontakt s médii začali přesvědčovat konzervativní česká rádia, aby hrála Martina Maxu. Za tím účelem vyšel singl Ráno v ulicích. "Trvalo asi půl roku, než rádia začala Maxu akceptovat," říká Červinka. Testem byla zmíněná píseň. Trvalým obehráváním se z ní stával hit. "Koncem října byla moje píseň na dvacátém místě rozhlasové hitparády," vzpomíná Maxa.

Nejdůležitější jsou však televize a gramofirmy se je o svých prioritách snaží přesvědčovat s mimořádným nasazením. "Něco se začalo dít poté, kdy se Maxa objevil poprvé na Nově," říká Červinka. O Maxu se začali zajímat dramaturgové dalších více či méně zábavných pořadů. "Martinovo charisma zabralo, lidi v něm objevili typ zpěváka, který si nepotřebuje na nic hrát a jenž tady možná dlouho předtím nebyl," míní Maxův "otec" Červinka.

"Uvědomil jsem si tu změnu koncem minulého roku, kdy jsem v anketě Český slavík rychle postoupil nahoru v pořadí a dostal za to cenu Skokan roku. Pak se to utrhlo," říká Maxa, který se také ocitl mezi nominacemi na objev roku v anketě české Akademie populární hudby. Probudila se i další média a Maxa byl zavalen žádostmi o rozhovor. "Už teď má program nabitý do konce roku," pyšní se Červinka. Universal Music Maxovi vede kalendář promočních aktivit a zpěvák podle smlouvy musí propagovat svoji desku všude, kam vkročí. "Chápe to a radí se o tom s námi. V televizi vystupuje jen se svými písněmi. Do jiných rolí se nehrne, odmítá nabídky na moderování," upřesňuje Červinka.

NAUČIL SE TO
K osvědčeným metodám propagace patří skandály, spontánní i připravené. Na vojně Maxa nešťastnou náhodou postřelil kamaráda, který posléze zemřel. Tragédie, s níž se zpěvák dlouho vyrovnával, byla najednou veřejným majetkem. Na Maxu ji "vytáhl" deník Blesk. "Maxa mi nic neříkal, dočetl jsem se to až z novin," tvrdí Červinka. "Ještě horší to bylo pro mé rodiče, kteří prožívali nešťastnou událost se mnou. O takový způsob propagace rozhodně nestojím. Myslím, že to byla práce anonyma. Doufám, že nejhorší je už za mnou. Zatím jsem se od médií nedočkal podrazů. I v tom Blesku popsali věci tak, jak se staly," říká zpěvák, který nyní odehraje asi dvacet koncertů měsíčně.

Řadu věcí si Maxa vyřizuje sám, odmítá manažera: "Mnoho let podnikám a vybudoval jsem v Litvínově klub, který se udržel. Při té práci jsem se naučil organizovat si své věci sám. Člověk nemá chtít zisk jen pro sebe, hned stavět barák nebo kupovat drahé auto, ale měl by peníze vložit do projektu. Výsledek se dostaví až po letech. V muzice je to podobné. Sklízím, co jsem zasel."

Maxa prý nemá vizážisty nebo širší tým spolupracovníků. Pouze na propagační snímky si firma najala známého fotografa Davida Krause. Lidé na firmě si pochvalují, že po počátečních rozpacích se Maxa naučil mluvit s médii tak, aby vystupoval srozumitelně. "V jeho případě by bylo zbytečné tlačit ho do nějakého stylu. Maxa má být takový, jaký je. My bychom se bez něho obejít nemohli - a on bez nás také ne," shrnuje Martin Červinka.

Štěpánová: hvězda z alternativy

Rozhovor s Bárou Štěpánovou a jejím manažerem Miroslavem Barabášem

Ještě pořád si nezvykla

Kdy jste si poprvé všimla, že jste hvězda?
Štěpánová: U mě to šlo postupně. Stadium první - jsi lidem povědomá, a nevědí odkud. Stadium druhé - to je ta z Básníků - mi trochu vadilo; v té filmové sérii jsem byla jen pro dobarvení. Stadium třetí: na ulici pokřikovali Gilotina! nebo Čtveráci!; bohužel nikdy Šíšou proti zdi. Stadium čtvrté: už znají jméno. A stadium páté - prostě Bára - mi uchystaly děti, takhle mě přepadl školní výlet, který původně mířil do Senátu. Jenže já si ještě pořád jako hvězda nepřipadám.
Barabáš: Vyjde to nastejno, ať jsme v Praze nebo Liberci. V osm večer se Báry ještě všichni ostýchají. V devět si první statečný přijde pro podpis. V deset zvou na skleničku. V jedenáct k tanci. O půlnoci přijde rozjařený pán, prý se vsadil s kamarádem, že bude Báru nosit na zádech - a v tu chvíli se balíme a odjíždíme.

Potřebuje hvězda svůj tým?
Štěpánová: Absolutně, i když si něco vymýšlím sama. A mít osobního manažera je pohodlné.
Barabáš: Hlavně ji ničím nezatěžuju. Všechno zařídím, domluvím, všude ji odvezu.

Uměl byste stvořit i jinou hvězdu?
Barabáš: Myslím, že ano, občas o tom uvažuju. Ale zatím mi Bára zabere tolik času, že se na to nechystám.
Štěpánová: Co se uměle budovaných hvězd týče, mě fascinují. Asi je to pro ně zážitek, i když to nemusí fungovat dlouho. Mí vrstevníci byli slavní ve dvaceti, což je opojné, já z toho zas mám větší radost.

Jak se snášejí hvězda a peníze?
Štěpánová:Mně se hlavně zdá pořád strašně divné, že mě někdo platí jen za to, že jsem Štěpánová. Chci mít peníze, abych si mohla koupit, co chci, třeba boty, ale jinak toho o penězích moc nevím. Ano, jezdím už jenom autem a nemusím řešit,jestli si můžu dát oběd v restauraci, což je pro spoustu lidí dneska asi problém. Ale není to zase výrazná změna a nechci od manažera ani moc slyšet, že něco končí, jaká další zakázka nám ubyla...

Popularita Báry Štěpánové je neodmyslitelně spjata s Miroslavem Barabášem.

Barabáš je muzikant. Ač působil v Písku, jezdíval od roku 1983 hrát do Prahy, a přirozeně tak poznal jistý okruh lidí, aniž tušil, že se mu to bude jednou hodit. "Já jsem sice manažer z leknutí, ale těm odborně vyškoleným je manažerský kurs na nic, když pak nikoho neznají, nemají telefony, adresy."

Jedním z těch, které Barabáš v Praze poznal, byla i Štěpánová. Začali spolupracovat, sblížili se. V roce 1995, o víkendu, kdy si Barabáš přivydělával jako pomocný zedník na stavbě, volali Štěpánové z České televize kvůli hereckému honoráři za film Ceremoniář. "Já nikdy neuměla říct, že chci třeba pět tisíc, ne čtyři, tak jsem poprvé plácla: To si domluvte s mým agentem. Ani slovo agent jsem neuměla vyslovit. A když chtěli jeho telefonní číslo, řekla jsem, že zavolá sám." Barabáš totiž tehdy neměl ani telefon, bydlel v podnájmu, a tak šel o zednické svačině do nejbližší telefonní budky, vystrnadil z ní zabydleného bezdomovce za úplatu deset korun, vytočil číslo televizní produkční a netuše, kolik může chtít, žádal pro Báru za denní nasazení deset tisíc korun. Po chvíli ticha mu nabídli šest, on přebil osmi, dohoda skončila na sedmi a půl.

Barábášovi se ukázala být dobrá i zkušenost, již udělal coby redaktor v časopise Muzikus, a to ve chvíli, kdy Štěpánovou chtěli fotografovat do časopisu Penthouse. "To bylo v době, kdy první dvousettisícové honoráře a výlety na Seychely dávno minuly, a všichni nám za to prorokovali pár tisícovek. Ale já si vzal tužku, spočítal náklad časopisu, cenu za výtisk, počet fotek a stran, došel jsem k nějaké cifře až na haléře - a oni ji až na ty drobné přijali." V té době byla herečka prakticky bez práce, až díky jazzovému koncertu Milana Svobody se setkala s producentem Janem Kratochvílem a vznikl pořad alternativní zábavy pro ČT 2 She show - Šíšou proti zdi.

"Pak mě pozvali do Primy, já nepustila nikoho ke slovu; nato volali z Novy, já myslela, že mě zvou jako tehdejší předsedkyni Nezávislé erotické iniciativy do politické Sedmičky - a oni mi nabídli Gilotinu," líčí Štěpánová. A "udělat" hvězdu umí podle ní právě jen Nova, ačkoli herečka dodává, že není jejím typickým produktem. "Já nepřišla odnikud, měla jsem za sebou práci, včetně divadelní, čili chovala jsem se na Nově po svém a nemusím jí být tak zavázána jako lidé s vědomím: Nebudu na Nově, nebudu nikde."

Ani vizážista, imagemaker a podobní lidé, kteří "vyrábějí" hvězdy k předem danému obrazu, u Štěpánové neuspěli. "Chtěli ze mě udělat normalizovanou moderátorku v kostýmku, ale já trvala na svém: na lidech, které jsem si přivedla z dob Šíšou, na bláznivých účesech. Říkám jim: Tady nejsem v roli, tady jsem sama za sebe, chci se bavit - a přesvědčila jsem je."

A někdejší hudební kariéra muzikanta Barabáše? "Dělám muziku dál, po svém, v malých klubech, před jinými lidmi, a to mi docela stačí."

Martin Maxa.

Martin Maxa.

Martin Maxa.

Martin Maxa.

Martin Maxa.

Bára Štěpánová a její partner Miroslav Barabáš

Bára Štěpánová a Miroslav Barabáš

Bára Štěpánová

Autor:



Nejčtenější

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

Další z rubriky

RECENZE: Film Můj neznámý vojín pohřbívá jeho hrdinu podruhé

Z filmu Můj neznámý vojín

Její prastrýc k nám přijel v srpnu 1968 na tanku. Po návratu na Ukrajinu dlouho mlčel, načež spáchal sebevraždu a...

Zemřel Drahoslav Makovička, scenárista Anděla s ďáblem v těle

Scenárista a dramaturg Drahoslav Makovička (na snímku ze 4. července 2011)

Ve věku 90 let zemřel scenárista a dramaturg Drahoslav Makovička, autor scénářů ke komedii Anděl s ďáblem v těle nebo...

RECENZE: Equalizer 2 je kazatel s flintou, kterému chybí čas na akci

Záběr z filmu Equalizer 2

Čtyři roky po filmu Equalizer přichází do kin druhý díl. Denzel Washington v titulní roli opět koná dobro se zbraní v...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz