Vybírat materiál pro potřeby Gregorian není podle producenta Franka Petersona (stojí též za úspěchem projektu Enigma či Sarah Brightman) zdaleka tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát při letmém pohledu na hitové soupisky písní z jednotlivých alb.
"Gregoriánská hudba používá pouze sedm základních tónů. Jakmile se tedy v nějaké písni objeví polotóny, nemůžeme ji použít, anebo jen se značným úsilím při transkripci. Proto jsme třeba v minulosti velmi snadno uchopili Wish You Were Here od Pink Floyd, ale třeba Sacrifice od Eltona Johna byl pořádný oříšek."
Aktuální kolekce The Dark Side je už pátým počinem úspěšné značky, předcházela alba pojmenovaná shodně Masters Of Chant s řadovými číslovkami I až IV.
V Hamburku usazený Peterson se tentokrát se svými spolupracovníky zaměřil na rockovější repertoár, jak praví název, tzv. "temnější tvář". Nahrávka dostala kytarovější nádech a v některých momentech hraničí s až temně metalovým projevem.
Však bylo záměrem tvůrčího týmu v tomto ohledu posluchače překvapit. Posloužit mají písně z dílny Sisters Of Mercy, Evanescence, The Rasmus, Alanis Morissette, či hudba z filmu Omen, speciální "rocková edice" s dílčími úpravami v nabídce písní navíc nabízí ještě nabízí metallikovskou Nothing Else Matters.
Mezi nejpřekvapivější položky však patří Hurt od Nine Inch Nails a hit Where The Wild Roses Grow, který proslavil Nick Cave s Kylie Minogue.
Zařazení materiálu, který má zjevně obměkčit i "intelektuálnější" publikum (album mj. nabízí třeba i skladbu The End od The Doors), ovšem nelze automaticky připisovat zázračné účinky. Ano, Gregorian je úspěšný produkt a jeho nahrávky dosahují i u nás stabilně "zlatého" statutu.
Nic to však nemění na smutné skutečnosti, že jde o podbízivý kýč, vymyšlený s prvoplánovým záměrem zadřít se pod kůži a prodat. Raději nepátrejme po tom, jak se při poslechu této chladnokrevné parodie cítí milovníci skutečné středověké muziky.
GREGORIAN - The Dark Side
Vydala firma Edel/Warner Music, délka CD 64:00