Narychlo spíchnutý text Jana Vyčítala (sám přiznává, že ho napsal "za deset minut") na všeobecně známou "pozdravnou píseň prvnímu kosmonautovi světa" Dobrý den, majore Gagarine" působí jako nepovedený žert z novácké estrády, nebo, což je horší, kukaččí vejce v hnízdě příznivců amerického vojenského angažmá v České republice.
DÁLE ČTĚTE
Ministryně obrany nazpívala Bushovi píseň o radaru
Nabízí se srovnání se dvěma známými písněmi, které Vyčítalovo "veledílo" cituje. Za prvé: Dobrý den, majore Gagarine sice souvisí s neblahým obdobím naší historie (a původní interpret písně, jazzový kapelník Gustav Brom, se k ní k stáru nerad hlásil), ovšem při objektivním zhodnocení má relativně vyšší kvalitu než současná "vyčítalovská" verze.
Nemá smysl z nového textu nazvaného Dobrý den, prapore hvězd a pruhů vybírat ty největší perly. - celý text najdete zde
Důležité je si všimnout, že jeho rétorika je skutečně vyloženě častušková, jen o 180 stupňů obrácená.
V závěru svého songu Vyčítal cituje svůj starý hit Tenkrát v čtyřicátom pátom. Tahle píseň byla ve své době na jedné straně mimořádně úspěšná, na straně druhé nemohla nebudit alespoň v některých posluchačích silné rozpaky.
Při dnešním pohledu je patrné, že v případě "pětačtyřicítky" Vyčítal, kdysi poměrně dobrý textař, zdaleka nespadl moc hluboko a alespoň pár nápadů a špetku nadhledu se mu do písničky podařilo dostat. Na autorském dně se ocitl až dnes.
Jan Vyčítal je jedním ze signatářů a aktivistů iniciativy PRO (www.radaryrakety.cz). Možná mu měl někdo z jeho kolegů včas vysvětlit, že touto nechtěnou parodií snahám iniciativy podporující stavbu americké radarové základny spíš uškodí než naopak.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Bushe v Česku vítá hudební dopis rebelky Pink
A ještě slovo k Vlastě Parkanové, jež se k Vyčítalovu zpěvu přidává v posledním refrénu druhým hlasem. Je opravdu nepředstavitelné, že by v našem civilizačním okruhu ministr jakéhokoli resortu, najmě však obrany, zpíval během výkonu své funkce pop music. I kdyby to uměl sebe lépe, což případ paní Parkanové není.
Pokud americkému prezidentu Georgi W. Bushovi zbylo při jeho vytížení pět pohromadě, nemůže na takový vypečený dárek reagovat jinak, než - klausovsky řečeno - "se zamračit a zakroutit hlavou". Opravdu má jednat o otázkách světové bezpečnosti se zpěvačkou?
