"Od prvního vydání Smějících se slz jsem absolvoval desítky návštěv archivů a knihoven, setkání s pamětníky Osvobozeného divadla," píše Cinger a vypočítává řadu nakladatelských počinů i událostí, které po to desetiletí skládaly nový obraz Wericha, Voskovce a Ježka.
Přišel třeba na to, že V+W Ježka v nemoci neopustili, naopak mu pomáhali finančně a oba poskytli, když to potřeboval, vlastní krev pro transfuzi.
Cinger stojí i za objevnou knihou Dialogy přes železnou oponu vydanou loni, napsal doslov k Werichovým Deoduchům, v němž hledal zdroj jeho inspirace, prostudoval detailně nově vytištěnou soubornou korespondenci V+W.
Prvního vydání Cingerovy knihy se prodalo úctyhodných 25 tisíc výtisků, byla kompletně rozebraná, v antikvariátech se objevila málokdy.
Nechť to druhé potká stejný osud.
