Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kameru nestopli ani kvůli pláči, líčí muž, co točil pro Spielberga

  10:45aktualizováno  10:45
A kde byl Bůh, když zuřil holocaust? Přímočarý dotaz v názvu knihy, která je čerstvě na pultech a která vychází z natáčení dokumentu, zaštiťuje sedmatřicet svědectví lidí, kteří přežili koncentrační tábor. Publicista Jan Jelínek je shromáždil pro Nadaci Stevena Spielberga. Ta vznikla po úspěchu filmu Schindlerův seznam, aby dokumentovala výpovědi pamětníků.

Holandští Židé v Amsterodamu na archivním snímku na cestě do koncentračního tábora v Polsku. | foto: Profimedia.cz

Jelínek se rozhodl do Spielbergova projektu zapojit proto, aby varoval svět před důsledky rasismu. Podle něj vlastně vděčíme za vznik nadace režisérově matce. "Drobná, nakrátko ostříhaná a velmi čilá stará paní - všiml jsem si, že má na ruce vytetované číslo," vzpomíná Jelínek.

Přestože měl už za sebou mnoho let za kamerou, prošel školením Spielbergova týmu, jak se zpovídanými komunikovat a jak se správně ptát na události, které i desítky let po válce působí bolest. "Jen málokterý ze vzpomínajících neplakal. Byl jsem zvyklý, že když se mi něco takového stalo u Krátkého filmu, kde jsem dřív pracoval, přerušil jsem natáčení a počkali jsme, až se člověk před kamerou uklidní. Tady se kamera nikdy nezastavovala. Nikdy. A právě zachycení silných emocí bylo velmi cenné," vzpomíná na psychologicky náročnou práci s pamětníky holocaustu Jelínek. Utkvěla mu jedna zvláštnost: většina ze zpovídaných patřila k bytostným optimistům - což jim pomohlo hrůzu války přežít, přestože následky fyzického i psychického utrpení si nesli už do smrti.

"Žít v době po holocaustu tak, jak se žilo předtím, a nevědět, že byl, znamená nebýt dost člověkem," píše v úvodu ke knize Milan Uhde. I on patří k těm, koho se holocaust dotkl přímo, jeho matka byla Židovka a už jako malý zažil kvůli jejímu původu omezení a nesmyslné zákazy. A přišel o velkou část rodiny z její strany.

Příběhy dalších přeživších jsou šíleným mementem: děti oddělují od rodičů a posílají je na smrt do plynové komory, malují marné naděje sporých pokusů o útěk, dokumentují pochody smrti těsně před koncem války, i čekání na ty, kteří se už nikdy nevrátí. Jelínek prostě jen zaznamenal příběhy - otázky, které kladl, v textu nejsou, takže výpovědi působí stroze a sevřeně. O to mají větší sílu.

Kniha A kde byl Bůh…? vychází v nakladatelství Barrister a Principal.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
ANKETA: Pětina Čechů nepřečte za rok jedinou knihu. Ženy čtou více. A vy?

O Češích se často mluví jako o náruživých čtenářích. Nový průzkum agentury Ipsos však dokazuje, že je to věc individuální. Zatímco pětina dospělých Čechů...  celý článek

Vězeň Jiří Kajínek je po 23 letech opět na svobodě. Z rýnovického vězení vyšel...
Kajínkova autogramiáda budí nevoli. Přesuňte ji na Pankrác, píšou lidé

Příští středu v podvečer se v prodejně Knihy Dobrovský na Václavském náměstí v Praze bude konat autogramiáda Jiřího Kajínka, jenž napsal knihu Můj život bez...  celý článek

Obálka knihy Malinka Dity Táborské
RECENZE: Štěstí bez pořádného dětství neexistuje, odhaluje Malinka

V nakladatelství Host vydali další pozoruhodnou knihu současné české autorky. Rozsáhlý román Malinka od Dity Táborské začíná sice trochu jako lepší červená...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.