Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Učili se odvykat alkoholu. Očistec, přiznal jeden z nich

  9:06aktualizováno  9:06
Prózy Josefa Formánka bývají sebestředné. Netočí se kolem hlavních postav, autor bývá sám sobě hlavní postavou. Stejně je tomu i v jeho novince Úsměvy smutných mužů, jež vyjde v rámci Velkého knižního čtvrtku. Jenže Formánek je poprvé krotký a pokorný, naslouchá, nekřičí a neprsí se.

Josef Formánek, spisovatel, k rozhovoru o návratu z protialkoholní léčebny | foto:  František Vlček, MAFRA

Úsměvy smutných mužů

autor:

GEKKO, 120 stran, cena 239 korun

Hodnocení­: 80%

Autor bojoval s démonem jménem alkohol, bitvu vyhrál, byť válka skončená není, a teď o tom píše. Úsměvy smutných mužů tvoří zápisky z odvykačky. „Na léčebnu jsem čekal jako na vysvobození. Byl to očistec. Z pochopitelných důvodů ji nebudu jmenovat. Ani sobě nemůžu přijít na jméno. Jmenuji se Josef F.,“ píše Formánek v úvodu.

Na léčení potkává chlapy, kterým alkohol vzal mnohem víc než jemu. Ženy, zdraví, majetek, přátele, děti, sebevědomí, sebeúctu. Píše o nich s respektem, dává jim prostor, črtá si do deníku. A nefňuká. Dřív prokládal své prózy sebelítostivými glosami, z nichž bylo patrné, že by leccos chtěl či nechtěl, ale nejde to, nemá sám na sebe bič, neukočíruje se. A najednou to jde. Jestli Formánek dospěl v životě, si můžeme jen domýšlet, ve svých knihách určitě. Neřeší sebe, ale druhé, píše poutavě, ale bez zbytečných křečí, víc o sobě pochybuje, než aby se naparoval.

Obálka knihy Josefa Formánka Úsměvy smutných mužů

Obálka knihy Josefa Formánka Úsměvy smutných mužů

Úsměvy smutných mužů mají přesně ty dvě polohy, které název nabízí - alkoholici jako smutné existence budí ve svém vyprávění o životě různé druhy úsměvů od povzbudivého přes pochybovačný až po laskavý úsměv ve vzpomínce na ty, které alkohol dostal už jednou provždy. Čtenáře kniha svádí uvažovat o alkoholicích shovívavě, dívat se na ně jako na nemocné, ale přitom svéprávné dospělé bytosti, ne jako na spodinu.

Ale hlavně - Formánkovi nešlo o vlastní terapii psaním, k čemuž to celé krutě svádí, ale o prosté příběhy s dramatickým nábojem. Ty tlumočí. A dobře.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.